Malý výlet do lingvistiky

Rádi bychom vám ukázali, jak si je romština s ostatními indickými jazyky blízká.

Zkratky: hindi h, romština r, marvarština m, bengalština b

romština: bal kan nakh muj dand čhib
hindi: bal kan nak munh dant džibh
čeština: vlas ucho nos ústa zub jazyk

romština: Mire bala hin kale, tiro nakh hin baro, amare kana lole.
marvarština: Mere bal kale hain, tero nak baro he, hamare kan lal hain.
čeština: Moje vlasy jsou černé, tvůj nos je velký, naše uši jsou červené.

romština: Me raňi, tu raňi – ko anela paňi?
hindi: Men rani, tu rani – kon laega pani?
čeština: Já dáma, ty dáma – kdo přinese vodu?

Podstatná jména

bijav/bijao h svatba, gav/gav h vesnice, ladž/ladž h hanba, dar/dar h strach, dori/dori h šňůrka, džov, džou/džou h oves, džuv/džun veš, jag/ag h oheň, bakri ovce (koza)/bakri h koza, mačho/mačhli h ryba, berš/varš h rok, khel (maďar. r.)/khel hra, dad otec/ dada dědeček (z otcovy strany), kak/kaka strýc, čhuri/čhuri h nůž, lon/lun m sůl, gori ne-Romka/gori h žena bílé pleti, manuš/manuš h člověk, kaľi rat/kali rat h tmavá noc...atd.

Přídavná jména

kalo/kalo m černý, purano/purano m starý (o věcech), terno/torun b mladý, učo/unča h vysoký, baro/baro m velký, šuko/sukha h suchý, melalo/maila h špinavý, tato/tato (bandžárština) teplý...atd.

Slovesa

dža/dža jdi, phir/phir choď, dikh/dekh podívej se, šun/šun m poslyš, ma rov/ro mat neplač, ker/kar dělej, džan/džan věz, amen geľam/amra gelam b (do)šli jsme, ma mar/mar mat nebij, asa/hanso směj se, cha/kha jez, ma čor/čor mat nekraď, gin/gin počítej, sov/so spi, sikhav/sikha uč... atd.

Příslovce, číslovky

kiťťi (maď. r)/kitti m kolik, athe (olaš.r)/athe m zde, but(t)/bahut h mnoho, jekh/ek jeden, duj/do dva, trin/tin tři, štar/čar čtyři, pandž, panč/panč pět, deš/das deset, biš/biš m dvacet, upre/upar nahoře, nahoru, tele/tole b dole, dolů...atd.

Uvedli jsme některá indická slova, která mají téměř stejnou podobu jako slova romská. V romštině je ale ještě mnohem více indických výrazů (zhruba 60-70 %), jenomže jsou pozměněné. Romové nežijí v Indii více než tisíc let a tak se pochopitelně romština vyvíjela jinak než ostatní indické jazyky. Poukážeme alespoň na ty nejdůležitější změny.

Přídechové hlásky

Metathese je označení pro výměnu dvou hlásek ve slově: velryba – verlyba. K takovéto „výměně místa“ došlo v mnoha indických slovech

larrka - raklo chlapec (neromský),
burrho m - phuro starý (o lidech),
bandh-ná h - phand-el (zaváz-at, zavř-ít)... atd.

Aspirované (přídechové) (sou)hlásky: čh kh ph th (ťh maďar. r)

Romština, podobně jako jiné indické jazyky, má hlásky, které je třeba vyslovovat s přídechem – jako by za hláskou následovalo „h“. Každá přídechová hláska má svého nepřídechového „sourozence“.

čh-č: čha (romský chlapec) - ča (jen), čhorel (lít, sypat) - čorel (krást), čar (tráva) - čhar (popel, zastarale)
kh-k: kher (dům) - ker (dělej), khoro (džbán) - koro (slepý), čik (bláto) - čikh (kýchnutí)
ph-p: pherel (nabírat vodu) - perel (padnout), diliňipen (hloupost) - diliňi phen (hloupá sestra)
th-t: the (a, také) - te (jestliže, ať), thav (niť) - tav (vař)

V romštině se uchovaly pouze neznělé přídechové souhlásky. V ostatních indických jazycích je kromě neznělých přídechových ještě sedm znělých přídechových: džh, bh, gh, dh, ddh, tth, rrh, + čh, kh, ph, th.

Pravděpodobně bylo dříve i v romštině tolik přídechových (aspirovaných) hlásek, jenomže po cestě do Evropy se ty znělé ztratily. A co se stalo? Indické znělé se proměnily na neznělé.

gham h (sluneční žár) > kham (slunce),
ghi h (přepuštěné máslo) > khil (máslo),
ghas (tráva) > khas (suchá tráva-seno),
bhumi (země) > phuv (země),
bhen m (sestra) > phen (sestra),
dhuan (kouř) > thuv (kouř),
dho > thov (tut) umyj se,
ghar > kher dům,
bhari > phari těžká.. atd.

Metathese

Metathese je označení pro výměnu dvou hlásek ve slově: velryba – verlyba. K takovéto „výměně místa“ došlo v mnoha indických slovech

larrka - raklo chlapec (neromský),
burrho m - phuro starý (o lidech),
bandh-ná h - phand-el (zaváz-at, zavř-ít)...atd.

Cerebrály: dd, tt, ddh, rrh

Cerebrály jsou hlásky, které v evropských jazycích neexistují. Nacházejí se ovšem v indických jazycích. Dokud žili Romové v Indii, byly cerebrály bezpochyby i ve staré romštině. Jenomže v průběhu mnoha staletí, kdy žijí Romové v Evropě, evropské jazyky ovlivnily romštinu, a cerebrály se většinou změnily na hlásku r. Cerebrální rr se uchovalo pouze v dialektu kalderašů (kotlářů).

Cerebrály se vyslovují takto: jazyk se zvedne a přitiskne vzadu k hornímu patru.

dd > r: ddoi (dřevěná lžíce) > roj (lžíce), ddig (směr) > rig (olaš. r) strana, udd-na/urr-na > ur-el (lít-at), khadda (dýka) > charo (meč)
ndd > ndr: anda h > jandro (vejce), pinddli h (lýtko) > pindro (noha), mand > ma(nd)ro chleba
tt > r, nt > ndr: pett > per (břicho), atto m > aro (mouka), kanta h > kandro (trn)

Je mnoho a mnoho dalších pravidel, podle nichž se romština vyvíjí a mění poněkud jinak než ostatní indické jazyky, které „zůstaly v Indii“. O tomto tématu bychom mohli napsat mnoho tlustých knih. V tomto článku jsme chtěli pouze srovnat romská a indická slova, aby si čtenáři uvědomili, v čem jsou stejná a v čem a jak se od sebe odchýlila.

Pro dějiny Romů je obzvláště jedna změna nesmírně důležitá:

dd > r
Ddom > Rom