Kdo byli předkové Romů?

Ruiny města Mohendžodáro v dnešním Pákistánu - Foto: Junhi Han, unesco.org

Ruiny města Mohendžodáro v dnešním PákistánuFoto: Junhi Han, unesco.org

Pravlastí Romů byla Indie. Tento fakt prokázali vědci už koncem 18. století. (Připomeňme si, o čem jsme hovořili minule, že totiž 60-70 % romských slov je indického původu). O tom, že Romové pocházejí z Indie, není tedy třeba debatovat.

Kdy se ovšem vydali na cestu z domova? Proč ze své země emigrovali? Kdo byli jejich prapředkové, k jakým rodům patřili? Kde žili a kudy putovali Romové, než se pustili směrem na západ? To ještě nikdo spolehlivě nezjistil. Proč? 

Závaží tvaru krychle. Mohendžodáro, 2500-2000 př. n. l. - Foto: British Museum

Závaží tvaru krychle. Mohendžodáro, 2500-2000 př. n. l.Foto: British Museum

Na otázku „proč“ je mnoho „protože“. O Indii se hovoří jako o subkontinentu: je 42x větší než Česko. V roce 1993 žilo v Indii 897 000 000 obyvatel – v Česku 10 300 000. Indie se dělí na 26 států. Podle vědeckých údajů se tu hovoří 1652 jazyky. Tak vypadá současná situace. Jenomže Indie není pouze „dnešek“. Civilizace na indickém subkontinentu k nám mluví už pět tisíc let. Lze říci, že indická civilizace je čtyři až pětkrát starší než dějiny země, která se dnes nazývá Česko. A v této rozsáhlosti, šíři, mnohočetnosti a rozmanitosti je skutečně obtížné pátrat po tom, kdo byli Romové v Indii. Ale přesto odborníci hledají a hledají a každý předkládá svou hypotézu – každý věří svému, jak se říká. 

Mnoho vědců je přesvědčeno, že praprapředkové Romů patřili mezi ádivásie. Toto hindské slovo znamená „původní obyvatele“ na indickém subkontinentu, tedy ty, kteří tu žili ještě před tím, než do Indie vtrhli indoevropští áriové. 

Mohendžodárská civilizace

Mohendžodaro - Foto:  world66.com, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 1.0

MohendžodaroFoto:  world66.com, licence Creative Commons Attribution-ShareAlike 1.0

Jak to vypadalo v „Indii“, než tam přišli Indoevropané? O tom nám vyprávějí archeologické nálezy. 

V roce 1921, když ještě byla Indie pod anglickou nadvládou, stavěli dělníci železnici u veletoku Indus. Kopali, kopali a najednou začali nacházet destičky velikosti dlaně z vypálené hlíny a na destičkách krásné obrázky: zvířata, nosorožec, slon, býk a podobně. Ale nebyly tu jenom obrázky zvířat – uviděli tu písmo. Dělníci donesli destičky do muzea a významní archeologové se nestačili divit. Co by to mohlo být? 

Tři terakotové figurky mateřského božstva. Mohendžodáro, 2500-2000 př. n. l. - Foto: British Museum

Tři terakotové figurky mateřského božstva. Mohendžodáro, 2500-2000 př. n. l.Foto: British Museum

Archeolog John Marshall se šel podívat na místo, kde dělníci stavěli trať. Co viděl? Pod vrstvami půdy se objevovaly zřícené zdi z pálených cihel a bylo rozeznat, že tu kdysi stávaly tří až čtyřposchoďové domy. V domech byly koupelny, záchody, u každého domu studna a velká společná studna uprostřed dávného zříceného města. V domech nacházeli dělníci sošky z pálené hlíny, dětské hračky a podobně. Velký dům vypadal na to, že sloužil kdysi jako sýpka na obilí pro případ, kdyby udeřila sucha a hladomor. Jedním slovem John Marshall odhalil vyspělou civilizaci zasypanou půdou, hlínou a mnoha, mnoha lety. 

Dnes se historici domnívají, že ona civilizace vznikla 3000 let před Kristem (př. Kr.) a „voda ji vzala“ asi 1500 př. Kr. První místo, kde bylo nalezeno starodávné město, nazvali Mohendžodáro. Pustili se do dalšího hledání. Druhé místo nazvali Harrapa. 

Pečetidla s vyrytými motivy zvířat a svastiky. Mohendžodáro, 2600-1900 př. n. l. - Foto: British Museum

Pečetidla s vyrytými motivy zvířat a svastiky. Mohendžodáro, 2600-1900 př. n. l.Foto: British Museum

V roce 1968 bylo nalezeno další „mohendžodárské“ středisko Kálíbanghan ve státě Rádžasthán. Ještě další se nazývá Lothal. Nedávno (1998!) nalezli Indové nové „mohendžodárské“ město daleko směrem na východ u města Varánasí (Benáres). 

Vědci říkají, že mohendžodárská civilizace patří nejen mezi nejstarší na světě, ale je vůbec nejrozsáhlejší. Rozkládá se na mnoha tisících čtverečních kilometrech. Škoda jen, že indická vláda není dost bohatá na to, aby pokračovala v archeologických průzkumech. 

Induské pečetidlo s obrazem jednorožce a induským písmem. Mohendžodáro, 2500-2000 př. n. l. - Foto: British Museum

Induské pečetidlo s obrazem jednorožce a induským písmem. Mohendžodáro, 2500-2000 př. n. l.Foto: British Museum

Jedna věc, kterou se lidskému rozumu dosud nepodařilo rozluštit, je mohendžodárské písmo. „Mohendžodářané“ psali podobně jako Egypťané – hieroglyfy. Za 77 let ještě nikdo nepřišel na to, jak mohendžodárské hieroglyfy číst. Kdybychom to věděli, patrně bychom lépe chápali, kdo „Mohendžodářané“ byli. 

O tom, kdo byli ti, co vybudovali tak vyspělou civilizaci, se vedlo mnoho diskusí. Dnes se historici shodují na tom, že mohendžodárskou civilizaci vytvořili ádivásiové – původní obyvatelé Indie. Mezi ádivásie patří mnoho etnických skupin, jejichž příslušníci jsou většinou tmaví(!). 

Vpád Indoevropanů

Asi 1500 let př. Kr. vtrhli do „indické“ země „běloši“: světlí indoevropští kočovníci se stády krav. Jedna velká skupina se vydala směrem na západ – a jejich potomci jsou dnešní evropské národy. Patří sem i Íránci a Arméni. Druhá skupina se hnala směrem k jihu do dnešní Indie. Je-li pravda, že předkové Romů žili v Indii už před tím, pak patřili k populaci, která tu žila v době jedné z nejstarších civilizací světa. 

Autor:  Milena Hübschmannová

Nové články v rubrice