Historie7. října  2017 v 20:00  

Archeologický výzkum přinesl nové poznatky o táboře v Letech u Písku

Lokalizace tábora v Letech - z větší části je na území vepřína, ovšem pod vlastní haly zasahuje jenom okrajově - Foto:  Západočeská univerzita v Plzni

Lokalizace tábora v Letech - z větší části je na území vepřína, ovšem pod vlastní haly zasahuje jenom okrajověFoto:  Západočeská univerzita v Plzni

Tábor v Letech u Písku otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. V lednu 1942 se tábor změnil na sběrný, v srpnu byl zřízen jako cikánský tábor. V 70. letech byl na jeho místě postaven vepřín. V říjnu 2016 zde byl zahájen archeologický průzkum, který pokračoval až do začátku července 2017. Tým studentů z Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni vedl docent Pavel Vařeka. Pokračuje Iveta Demeterová:

Cílem archeologického výzkumu v Letech byla přesná lokalizace areálu tábora a nedalekého pohřebiště obětí, a to v první etapě s využitím historických pramenů, historických leteckých snímků a nedestruktivních metod. Poté byl realizován zjišťovací výzkum odkryvem půdy do 20 centimetrů na ploše necelých 50 metrů čtverečních, kde se našly pozůstatky tábora. 

„Množství předmětů, kterých je více jak dva tisíce. Naprostou většinu představují nespálené pozůstatky dřevěných baráků, ve kterých žili vězni. Různá stavební kování, hřebíky, části okenních výplní. Všechno je poznamenané žárem, protože tábor byl spálen.“ 

Tábor byl spálen z důvodu tyfové epidemie, ale nalezené textilie dokazují značnou půdní vlhkost zkoumaného areálu, která nevylučuje dochování bakterií tyfu. Odebrané vzorky jsou nyní analyzovány. 

„Z důvodu epidemie byl vydán rozkaz celý tábor spálit. Předtím ovšem měly být vymontovány použitelné části, železné prvky, skleněná okna. K tomu ale zjevně nedošlo, rozkaz nebyl splněn a všechno zůstalo na svém místě. K našemu překvapení! Předpokládali jsme, že když se budoval vepřín, tak že došlo ke zničení, nebo výraznému poškození pozůstatků tábora, ale v místě, kde jsme se pohybovali – za plotem, ne v areálu, tam jsme neměli povolení ke vstupu, jen na pozemcích obce – tak tam se pozůstatky zachovaly velmi dobře.“ 

Do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi - Foto:  Západočeská univerzita v Plzni

Do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v OsvětimiFoto:  Západočeská univerzita v Plzni

„Ještě v roce 1960, kdy byl natočen krátký film Nezapomeňte na tohle děvčátko, jsou záběry z místa tábora a tam vidíme trosky na povrchu, tzn., že ještě dlouho po válce zůstalo místo nezměněno.“ 

Z informací, které poskytli obyvatelé obce Lety u Písku, vyplývá, že těsně po konci války byli na místě tábory shromážděni němečtí zajatci, než si je sovětská armáda odvedla do zajateckých táborů. 

„Pak zde mělo docházet k nějakým vojenským cvičením Československé armády, ale jinak to místo bylo využíváno jen jako louky.“ 

Nikdo nebral na vědomí, že se na tomto místě nacházejí pozůstatky romského holokaustu. A jak říká docent Vařeka, celé místo postrádá jakoukoliv památkovou ochranu. 

„Na základě výsledků archeologického výzkumu bychom rádi, spolu s kolegy, iniciovali prohlášení tohoto místa za kulturní památku. To je první logický krok, který musíme učinit.“ 

Téma romského utrpení za druhé světové války zpracoval ve snímku Nezapomeňte na tohle děvčátko z roku 1960 dokumentarista Miroslav Barta. Se snímkem se autor zúčastnil několika mezinárodních festivalů a po dobu jednoho roku byl promítán v Praze jako předfilm. Zhlédnout jej můžete na stránkách Romea.cz.

Autor:  Iveta Demeterová  (ide)
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace