Historie30. září  2019 v 09:41  

„Durch die Waldbäume gut kamufliert“. Hřbitov tábora v Letech zkoumají archeologové

Pavel Vařeka a Iveta Demeterová - Foto: Dušan Vágai

Pavel Vařeka a Iveta DemeterováFoto: Dušan Vágai

Některé ostatky jsou v hlubokých jamách, jiné uložené mělce. Několik centimetrů pod povrchem by mohly být dětské hroby. Tak alespoň místo bývalého tábora v Letech u Písku vidí vedoucí týmu archeologů ze Západočeské univerzity Pavel Vařeka.

Archeologové prováděli průzkum v blízkosti památníku obětem Romů a Sinthů, jen několik centimetrů po povrchem. 

„V podloží, které je tvořené hrubým pískem, se při pozorném pohledu rýsují výplně hrobových jam. Ty jsou indikovány trošku odlišným zbarvením a jinou konzistencí zeminy. Tady vidíte několik oblouků.“ 

Kdybyste postoupili níže… 

„Tak odhalíme kosterní pozůstatky jedné z obětí. Ta kyprá hlína vedle je zásyp hrobu, který jsme prozkoumali. Nacházel se na místě pohřeb ženy ve věku do 40 let, která byla pohřbena v rakvi v nezvykle skrčené poloze na levém boku se zkroucenýma rukama. Může to souviset se způsobem úmrtí. Kolegové z Muzea romské kultury nám předali zajímavé informace a vzpomínky bývalých vězňů z Hodonína, kde se uvádí, že ti, kteří umírali na tyfus bývali v této poloze. Bude zveřejněna antropologická analýza a já snad mohu prozradit, že krátce před smrtí byli vězenkyni vyraženy přední zuby, což zase indikuje cosi o dění v táboře.“ 

Vedle je i jiný hrob… 

„Tady vidíme dno hrobové jámy, která nemá na délku ani metr a je pouze několik centimetrů pod dnešním povrchem. Tento hrob jsme otevřeli právě proto, abychom si ověřili, jakým způsobem byly pohřbívány děti. Je to dětský hrob a v něm byl novorozenec nebo dítě, které zemřelo do maximálně jednoho roku života.“ 

Co ty další jámy? 

„Tyto dvě jámy protíná výkop, do kterého byl někdy v minulosti položen tzv. závlahový systém. Přes hroby tak jdou trubky.“ 

Otázkou zůstává, proč se archeologický průzkum v letech neprovedl dříve? A proč byly v táboře, označovaném jako pracovní, pohřbívány děti? 

„Nechali jsme si udělat geofyzikální průzkum a nyní můžeme s metrovou přesností vymezit rozsah hřbitova. Víme, že je zde pohřbeno 120 jedinců a rozkládá se na zhruba 400 metrech čtverečných.“ 

Je tady tedy pohřbeno 120 lidí a z toho 70 dětí… 

„Z těch 120 jedinců je něco přes 70 v individuálních hrobech a zbytek v hrobech masových. Ty by měly být podle plánku, který se zachoval někde tady při okraji pomníku a nahoře při okraji lesa.“ 

Dá se tedy říct, že stojíme na hřbitově? 

„Přesně tak. Stojíme na tzv. provizorním táborovém hřbitově.“ 

Archeologický průzkum v Letech u Písku - Foto: Dušan Vágai

Archeologický průzkum v Letech u PískuFoto: Dušan Vágai

Vznikl poté, co už nebylo místo na mirovickém hřbitově? 

„Ano. Za epidemie břišního skvrnitého tyfu, která byla vedením tábora zcela zanedbána, umíralo 10 a více lidí denně. Tábor byl podle dobových dokumentů přeplněn. 15. ledna 1943 se na tomto místě sešla komise, kde byli zástupci velitelství tábora, okresního úřadu a protektorátního zemského úřadu. Z jednání komise dodnes existuje zápis, který je uložen v archivu v Třeboni, kde se přesně popisuje, proč se vybírá právě toto místo, jaké jsou půdní podmínky atd. Je tam jeden zajímavý detail, který naznačuje, jaká logika vedla k výběru místa, které je 300 metrů od tábora. Je tam napsáno, když to budu parafrázovat, že toto místo je skryto lesem před zraky veřejnosti. Přesně německy: durch die Waldbäume gut kamufliert“ 

Jaké jsou další výsledky výzkumu? 

„Odhalili jsme sedm možná osm hrobových jam, ale zatím jsme zkoumali jen individuální hroby, nevíme, jak to vypadá v těch masových. Překvapila nás jedna věc: výplně hrobových jám postupně sesedá a vytvářejí se prohlubně. Došlo k tomu, že sem, 300 metrů od tábora, byla transportována zemina, která se nachází přímo v táboře. Našli jsme tady spáleniční vrstvu, která obsahovala trosky tábora – okenní výplně, stavební železo, ale také osobní věci vězňů. Stejnou terénní situaci jsme zkoumali přímo v táboře. Někdo si tedy v nějaké nám neznámé době dal tu práci a navážel sem zeminu a prováděl zde terénní úpravy, aby ty prohlubně nebyly vidět.“ 

Aby je neviděla veřejnost? 

„To se můžeme pouze domnívat. Musel tam být časový odstup, než zemina slehla, ale kdy k tomu došlo, to skutečně nevíme. Kdyby sem v devadesátých letech přišel archeolog tak to, co my jsme tady teď ohledali, bylo vidět.“ 

Autor:  Iveta Demeterová  (ide)
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice