Historik Michal Schuster: Historie tábora v Letech je poměrně dobře zmapována

3. březen 2018

Téma koncentračního tábora v Letech u Písku je ve společnosti stále aktuální. Historické podrobnosti o diskutovaném táboře v Brně zjišťovala Silvie Čechová. K mikrofonu si pozvala bývalého historika Muzea romské kultury, který momentálně přednáší na půdě Masarykovy univerzity, Michala Schustera.

K rozhovoru jsem se v jedné z brněnských kaváren sešla s historikem Michalem Schusterem. Zajímala mě otázka koncentračního tábora v Letech u Písku. Kdo ho nechal vystavět a jací lidé do něj byli převezeni?

„Tábor v Letech u Písku vznikl již v roce 1939, ovšem jako kárný pracovní tábor. Měl být určen pro tzv. asociální muže starší 18 let. Nicméně od srpna 1942 zde vznikl cikánský tábor, německy Zigeunerlager, který byl určen ke koncentraci osob na základě rasy. Byli zde umístěni cikáni a cikánští míšenci, od nejmenších dětí po nejstarší osoby. Zde již tedy můžeme hovořit o koncentračním táboru.“

„Tábor vznikl na základě Výnosu o potírání cikánského zlořádu, což byla kopie nařízení, které platilo v nacistické Třetí říši již od prosince 1938 a tento tábor vznikl jako protektorátní, tzn., spravovaly ho protektorátní úřady a řídili ho čeští protektorátní zaměstnanci.“

Dozorci tedy byli Češi, Čechoslováci … nebo i Němci?

Romský koncentrační tábor Lety u Písku

„Tábor byl protektorátní a všichni zaměstnanci byli původem Češi. V čele stál český velitel Josef Janovský a jako dozorci zde působili většinou bývalí českoslovenští četníci.“

Jak to bylo s oplocením tábora?

„Tábor byl oplocen vysokým dřevěným plotem, zabezpečený ještě ostnatým drátem. Jednak byl nonstop sledován službou dozorců, kteří byli ozbrojeni střelnými zbraněmi a ke stráži používali i psi.“

Šéf SPD v lednu řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se za své vyjádření omluvil s tím, že tábor byl oplocený, že jej ale většinou nikdo nehlídal a lidé v něm se mohli volně pohybovat. To jsme teď spolu trochu vyvrátili. Jak si vysvětlujete, že politik nerespektuje historická fakta a že si to, co řekne, neověří u důvěryhodných pramenů?

„Vzhledem k tomu, že historie letského tábora, podobně jako moravského v Hodoníně u Kunštátu, je již poměrně dobře zmapována, není problém se o tomto tématu cokoliv dozvědět. Toto nebyl první případ, kdy politik ve vysoké funkci zlehčoval utrpení vězňů v tomto táboře. Pokud si vzpomeneme, svého času zpochybňoval existenci, fungování tábora a utrpení tamních vězňů například prezident Václav Klaus. A byli tu i další. Tedy v určité době se vždy najde politik, který má potřebu se k tomu vyjadřovat, ačkoliv o tom není úplně dobře informován.“

Byl letský tábor přestupní stanicí do Osvětimi?

„Naprosto jednoznačně. Cikánské tábory, které existovaly na území protektorátu nebo ty co byly mimo protektorát, měly tu funkci, že po určité období shromažďovali cikány a cikánské míšence s tím, že v prosinci 1942 vyhlásil vůdce SS Heinrich Himmler tzv. osvětimský výnos o transportování těchto osob na jedno vybrané místo. Tím byl vybrán koncentrační vyhlazovací tábor Osvětim-Březinka, kam byla odtransportována většina.“

Dá se říct, že v letském táboře panovaly podobné podmínky, co se týče třeba hygieny?

„Když se podíváme na tábory v Letech a v Hodoníně a jiné cikánské tábory, tak podmínky v nich byly naprosto katastrofální, nesrovnatelně horší než v těch předchozích typech táborů. Byla v nich obrovská přelidněnost a i díky tomu zde vypukla silná tyfová epidemie, na kterou zahynula velká část tamních vězňů.“

autor: Silvie Čechová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.