„Jen“ pracovní tábor? Nikomu bych nepřál, aby si Lety zkusil, říká Jiří Padevět
Nebyl jen Terezín a Lety. Za okupace fungovalo v Čechách a na Moravě hned několik desítek nacistických táborů, připomíná v rozhovoru s Lucií Výbornou publicista Jiří Padevět. „Šlo o tábory různého typu. Pokud tedy přistoupíme na protektorátní klasifikaci,“ připomíná.
Vezměte si třeba takový tábor v Letech. „Protiargumenty znějí, že šlo ‚jen’ o pracovní tábor. Nikomu bych nepřál, aby si takovýto pracovní tábor zkusil,“ zdůrazňuje publicista.
„To, že protektorátní vláda označila něco jako pracovní tábor, neznamená, že tam lidé trpěli méně než ve vyhlazovacích táborech. Ano, pravděpodobně zemřeli později, než kdyby šli hned třeba do Treblinky, ale jejich utrpení bylo většinou srovnatelné.“
Několik desítek táborů
Na území dnešní České republiky za protektorátu existovalo hned několik desítek táborů. A zatímco některé sloužily jako „pobočky“ velkých nacistických koncentračních táborů, ty další řídila samotná protektorátní vláda. „Obvykle šlo o takzvané pracovně-nápravní tábory. V nich byl, v uvozovkách, volnější režim než v pobočkách nacistických koncetračních táborů. Záleželo ale samozřejmě i na osobě velitele,“ upozorňuje publicista.
Tyto i jiné informace Jiří Padevět nedávno shrnul ve své knize s názvem Za dráty. V té, prostřednictvím své tradiční metody místopisného průvodce, přibližuje místa v dnešní České republice, na kterých zřídila nacistická okupační moc nebo protektorátní úřady tábory za účelem koncentrace a izolace politických odpůrců, Židů, Romů a pracovních sil.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
