Pietního aktu v Letech u Písku se účastní představitelé romských organizací, politici i lidé z vyloučených lokalit
Už 23 let uplynulo od doby, kdy byl v blízkosti bývalého protektorátního tzv. cikánského tábora v Letech u Písku, odhalen prezidentem Václavem Havlem odhalen památník romským obětem holocaustu. Pietní akt každoročně pořádá výbor o odškodnění romského holocaustu. Zúčastnila se jej i Rena Horvátová.
„Dámy a pánové, vítám vás v místě, jehož součástí byl romský koncentrační tábor, v němž z rasových důvodů došlo k děsivému zločinu na členech našich rodin,“ zahájil letošní pietní setkání, v jehož úvodu zazněla také píseň, která vznikla v koncentračním táboře v Osvětimi, Čeněk Růžička. Předseda Výboru pro odškodnění romského holocaustu mimo jiné připomněl, jak před lety započal jeho boj o odstranění prasečáku na místě bývalého tábora:
„Říkal jsem si, že až se česká veřejnost dozví o tom, co se nám tady ze strany českých dozorců dělo, tak to nemůže trvat déle jako dva tři roky. Říkal jsem si, že je to tak silný morální problém, že to společnost pochopí. Že to bude trvat dvacet roků, to jsem opravdu nečekal. No, ale nakonec se to stalo. Už je to napravené a prasátka už tam nechrochtají.“
Vepřín jako součást památníku?
Ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová doplňuje, jaké jsou ohledně pietního místa plány do budoucna:
„Proběhne průzkum místa hrobu romských obětí tábora a potom archeologický průzkum celé lokality bývalého vepřína, kde by to dříve nebylo možné. Existují domněnky, že provizorní hromadný hrob se nalézá v okolí památníku Zdeňka Hůly, kde pietní akty probíhají. Docent Vařeka, který průzkum provede, je o tom přesvědčený.“
Architektonické soutěže se budou moci zúčastnit umělci z Česka i ze zahraničí.
„Probíhají přípravy na tuto soutěž, vyhlášena by měla být do konce září a do dubna příštího roku by měla mít svého vítěze. Na vyhlášení vítěze bude čekat demolice vepřína, protože chceme tvůrcům poskytnout možnost využít pro jejich návrhy i původní stavby vepřína, které dnes vlastně mohou být i určitým památníkem přístupu komunistické éry k tomuto tématu.
V současné době tvoříme zadání, ale po stránce architektonické a umělecké to nemůžeme a ani nechceme nijak omezovat,“ říká Jana Horváthová.
Poslední odpočinek na mirovickém hřbitově
Asi dvě stovky obětí, které zahynuly v koncentračním táboře v Letech u Písku, jsou pochovány na hřbitově v blízkých Mirovicích, uvádí kronikářka města Marie Hrdinová:
„Za války se kroniky psát nesměly, nicméně našla jsem fotografie táborových staveb i lidí, kteří v něm byli nuceni žít. Snažila jsem se od pamětníků získat různé informace a potvrdili mi také, že zde skutečně byli lidé z tábora pohřbíváni. Jak bylo obětí hodně, tak hrobová místa vznikala v blízkosti hřbitovních zdí, kde bylo možno ještě hroby vykopat. Obětí bylo velké množství v krátkém časovém úseku, takže to nebylo úplně jednoduché.“
Emil Voráč každoročně přiváží do Letů u Písku obyvatele vyloučených lokalit, aby poznali místo, kde zahynulo na 400 Romů včetně dětí:
„Každý rok se toho účastním, letos po 21. Každý rok se snažím s sebou na toto místo přivézt lidi z vyloučených oblastí. Dělám to proto, aby se seznamovali s historií Romů, aby věděli, jaké hrůzy byly na nás páchány za II. světové války. Hodně slyšíme, jak se volá znovu po holocaustu, a možná tohle je prostředek, díky kterému si lidé mohou uvědomit, jak se takové politice vyhnout. Každý, koho tady přivezu poprvé, tak vím, že pak o tom vypráví svému okolí. Lidé bývají velmi překvapení, že se tohoto aktu nezúčastňují jenom Romové, ale především neromové, politici domácí i zahraniční a spousta významných lidí, kteří mají k Romům úctu.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
