Historie24. října  2018 v 08:08  

Před 53 lety byl zahájen tzv. rozptyl obyvatel cikánského původu. Projekt, který neuspěl

V rámci tzv. rozptylu mělo výt přesunuto více než 2170 romských rodin - Foto: Wikimedia Commons, Public domain

V rámci tzv. rozptylu mělo výt přesunuto více než 2170 romských rodinFoto: Wikimedia Commons, Public domain

Vláda komunistického Československa přijala před třiapadesáti lety usnesení, kterým odstartovala jeden z mnoha neúspěšných sociálních experimentů realizovaných v rámci snah o asimilaci romského obyvatelstva. Šlo o tzv. politiku organizovaného rozptylu. O problematice si s historikem Muzea romské kultury Dušanem Slačkou povídala Silvie Čechová:

Dá se nějak vymezit tzv. politika organizovaného rozptylu v 60. letech, která se týkala snahy o asimilaci romského obyvatelstva? 

„Určitě ano. Ze začátku vládním nařízením č. 502 z roku 1965. Dobový termín zněl Likvidace nežádoucích cikánských soustředění. Na druhé straně je datována koncem roku 1968, kdy se tato politika naprosto zhroutila.“ 

Týkala se nějakých konkrétních oblastí v Česku a na Slovensku? 

„Prakticky se týkala celé republiky, ale nejvíce východního Slovenska, kde byla větší hustota romského osídlení. Jednotlivé kraje v českých zemích a na Slovensku byly spojeny a vznikaly mezi nimi dohody o přesunování romských obyvatel.“ 

Jak na přesidlování reagovali Romové, kterých se týkalo? Mohli to brát pozitivně i negativně? 

„Obě reakce existovaly. Romové v tom spatřovali možnost získání lepšího sociálního postavení v českých zemích. Musíme si uvědomit, že Romové ze Slovenska do Čech přichází už bezprostředně po válečném období. Faktem ale je, že politika řízeného rozptylu byla spojována s diskriminačními praktikami, s restrikcí, omezováním pohybu zejména co se týče neřízeného stěhování ze Slovenska do českých zemí. Pokud docházelo k samovolné migraci, tak byla omezována a v některých případech dost restriktivně. Tedy svoboda pohybu nebyla tehdy Romům přístupná.“ 

Jaké z toho rodinám plynuly důsledky? 

„Já jsem dělal výzkum v hodonínském okrese a ten byl spárovaný s okresem Rimavská Sobota na jižním Slovensku. Existovaly dost ambiciózní plány. Přesunuto mělo být několik stovek obyvatel. Nakonec to z různých důvodů postihlo jen pět rodin, z nichž na okrese Hodonín zůstala jedna. Ostatní čtyři se vrátily do svých původních bydlišť.“ 

Snahy o rozptyl se nakonec minuly účinkem a socioekonomická situace mnohých Romů, která měla být zlepšena, se naopak zhoršila. Jak se to následně řešilo? Je možné, že problémy způsobené rozptylem přetrvávají dodnes? 

„Tato záležitost velmi ovlivnila migraci Romů ze Slovenska do českých zemí právě ve 2. polovině 60. let. V celostátním měřítku mělo být ze Slovenska do českých zemí přesunuto více než 2170 rodin, dohromady zhruba 14 tisíc osob. Ve finále bylo přesunuto asi 500 rodin, z nichž jen malá část zůstala na přidělených okresech. Tedy tato politika ztroskotala celostátně, mj. z toho důvodu, že jednotlivé partnerské okresy od toho očekávaly něco naprosto jiného a jejich činnosti se lišily. Na slovenské straně se v prvé řadě chtěli zbavit romských obyvatel, české okresy jim musely shánět ubytování a práci. Zvláště s ubytováním byl v 60. letech velký problém.“ 

„Co se týče dlouhodobého odkazu, politika rozptylu se stala terčem kritiky. V roce 1968 se kolem toho zformoval na Slovensku Zväz Cigánov-Rómov , v českých zemích Svaz Cikánů-Romů. Hlavně proto, aby také měli slovo do opatření, která - co se týče řízeného rozptylu - měla podobu děsivého administrativního sociálního inženýrství.“  

Autor:  Silvie Čechová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice