Historie31. července  2017 v 10:07  

Prodáme vepřín v Letech, souhlasili vlastníci. Čekají na konkrétní nabídku od státu

Transparent na vjezdové bráně vepřína - Foto: Magdaléna Trusinová

Transparent na vjezdové bráně vepřínaFoto: Magdaléna Trusinová

Valná hromada zemědělské společnosti AGPI souhlasí s převodem vepřína v Letech u památníku romského holokaustu na stát. Částku, kterou by stát měl zaplatit, firma neuvedla. Neřekla ji ani na dotaz akcionářů s odkazem na to, že jednání s vládou se vedou v utajeném režimu.

Pro převod provozu v Letech hlasovalo 84 procent přítomných akcionářů, proti bylo 11 procent. 

Ve zdůvodnění společnost uvedla, že o situaci vepřína v místě romského tábora z doby druhé světové války se jedná přes 20 let a vláda deklaruje prioritní zájem o jeho odstranění. „Vše závisí na konkrétní nabídce, ale ta zatím není," uvedlo vedení firmy. 

Předsednictvo zemědělské společnosti AGPI nyní dostane pověření k vyjednávání o ceně a dalších podmínkách se státem. 

Vláda by o odkupu vepřína v místech bývalého nacistického tábora pro Romy měla jednat ještě do konce prázdnin. Jednání se vedou v utajeném režimu. 

„Jde o veřejné finance, ale na druhou stranu jde také o obchodního partnera, který je druhou stranou jednání. Musíme respektovat, že zde jsou určité obchodní zájmy společnosti, která se ne vlastní vinou dostala do složité situace,“ řekl v pátek Radiožurnálu ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL. 

Místopředseda představenstva firmy Jan Čech řekl, že záleží na tom, jaké podmínky nabídne stát. Sumu AGPI zveřejní v případě, že se s vládou dohodne. 

Společnost AGPI původně upřednostňovala výměnu za jiný vepřín, nyní se ale prodeji nebrání. Podle odhadů by cena mohla činit několik stovek milionů korun. 

V červnu 1998 tehdejší ministr bez portfeje Vladimír Mlynář řekl, že soudní odhad ceny vepřína činil v té době 50 milionů korun a tržní odhad podle majitelů 140 milionů, vlastníci ale požadovali 300 milionů. Prezident Miloš Zeman před dvěma týdny uvedl, že ještě jako premiér farmu odmítl zrušit, protože by to daňové poplatníky tehdy stálo asi 400 milionů. 

Pokud stát areál odkoupí, vepřín plánuje zbourat a v místě bývalého koncentračního tábora postavit památník. 

„Pokud by se podařilo areál odkoupit, proběhla by demolice všech objektů, následovala by rekultivace pozemku a byla by vypsaná soutěž na výstavbu nového památníku," uvedla už dřív Simona Cigánková z ministerstva kultury. 

Tábor v Letech 

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl určen mužům, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Stejné zařízení existovalo také v Hodoníně u Kunštátu. 

V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí. Na 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. 

Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů tak nacisté vyvraždili 90 procent českých Romů. 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace