První kameny zmizelých pro romské oběti holocaustu byly položeny v Brně

30. září 2017

Nenápadná, ale nejen pro Romy důležitá připomínka romského holocaustu, vznikla o minulém víkendu v Brně. Dva pamětní kameny, tzv. stolpersteiny, jako první v Česku připomínají smrt statisíců Romů za druhé světové války. Kameny leží v brněnských Černovičkách, na místě bývalé romské osady. Kostky nesou dvě jména – manželů Jana a Amálie Danielových. Jde o příbuzné zakladatelů kolonie, kteří zemřeli v Osvětimi.

Gunter Demnig právě vkládá dva zlatě se lesknoucí kameny do prázdných děr v asi metr krát metr vydlážděné ploše. Pietní místo se nachází v Černovičkách, na trávě pod stromem, kousek od domu č.23. Aby člověk text na kamenech přečetl, musí se k nim sklonit, jakoby se ukláněl obětem. Na kameny upozorňuje cedule, která připomíná osudy bývalé romské osady. Pokračuje historik z Muzea romské kultury Dušan Slačka:

„V Černovičkách do roku 1943 žily zhruba dvě stovky Romů. Přesné číslo nevíme, ale známe celkové číslo Romů, kteří byli na jaře 1943 transportováni z Brna. Podle kvalifikovaných odhadů víme, že naprostá většina z nich bydlela právě tady v Černovičkách. Všichni byli 7. března 1943 odvezeni z Brna prvním velkým transportem protektorátních Romů do koncentračního tábora Březinka u Osvětimi.“

S rodinou Danielových, která v osadě žila, je vzdáleně spjat Jiří Polák.

Gunter Demnig, autor projektu Stolpersteine

„Konečně bylo uznáno, že jsme opravdu součástí historie této země. Nejenže došlo ke spáchání tohoto činu (holocaustu) na Židech, ale i na Romech. Konečně bylo uznáno, že nejsme jenom nějaký póvl, plevel, ale že jsme součástí této městské části, součástí města Brna. Bylo uznáno, že naši lidé skutečně zahynuli v koncentračním táboře.“

Obyvatelé z několika okolních domků se pietního shromáždění přímo neúčastnili. Někteří postávali opodál, jiní se dívali z okna. O tom, že bydlí na místě bývalé romské osady, většina z nich nevěděla. Pokračuje ředitel organizace Drom Miroslav Zima:

„My jsme pokládali za důležitý úkol seznámit místní lidi s tím, že se tu něco takového chystá. Když jsme v létě rodiny obcházeli, rozdali jsme jim letáky. Ti, co chtěli a byli doma, ty jsme informovali a žádné negativní ohlasy v tomto směru nebyly. Moc lidí o tom nevědělo, byli překvapeni, že se v historii něco takového událo.“

Zařídit pietní akt bylo náročné, jak vysvětluje Alica Sigmund Heráková z Muzea romské kultury:

Z položení prvních Stolpersteinu uctívajících památku romských obětí holocaustu

„Celý proces trval několik let. Součástí byl samozřejmě historický výzkum, který musel podložit, že tito dva konkrétní lidé v koncentračním táboře zemřeli a kdy k tomu došlo.“

Na světě je přes šedesát tisíc stolpersteinů. Většinou připomínají židovské oběti války, ty romské jen zřídka. Nově položené kameny v Brně ale podle zástupců Muzea romské kultury otevírají dveře dalším takovým snahám.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio