Historie30. září  2017 v 20:05  

První kameny zmizelých pro romské oběti holocaustu byly položeny v Brně

Kameny zmizelých v Černovičkách u Brna - Foto: Adam Holubovský,  Muzeum romské kultury

Kameny zmizelých v Černovičkách u BrnaFoto: Adam Holubovský, Muzeum romské kultury

Nenápadná, ale nejen pro Romy důležitá připomínka romského holocaustu, vznikla o minulém víkendu v Brně. Dva pamětní kameny, tzv. stolpersteiny, jako první v Česku připomínají smrt statisíců Romů za druhé světové války. Kameny leží v brněnských Černovičkách, na místě bývalé romské osady. Kostky nesou dvě jména – manželů Jana a Amálie Danielových. Jde o příbuzné zakladatelů kolonie, kteří zemřeli v Osvětimi.

Gunter Demnig právě vkládá dva zlatě se lesknoucí kameny do prázdných děr v asi metr krát metr vydlážděné ploše. Pietní místo se nachází v Černovičkách, na trávě pod stromem, kousek od domu č.23. Aby člověk text na kamenech přečetl, musí se k nim sklonit, jakoby se ukláněl obětem. Na kameny upozorňuje cedule, která připomíná osudy bývalé romské osady. Pokračuje historik z Muzea romské kultury Dušan Slačka: 

„V Černovičkách do roku 1943 žily zhruba dvě stovky Romů. Přesné číslo nevíme, ale známe celkové číslo Romů, kteří byli na jaře 1943 transportováni z Brna. Podle kvalifikovaných odhadů víme, že naprostá většina z nich bydlela právě tady v Černovičkách. Všichni byli 7. března 1943 odvezeni z Brna prvním velkým transportem protektorátních Romů do koncentračního tábora Březinka u Osvětimi.“ 

Gunter Demnig, autor projektu Stolpersteine - Foto: Adam Holubovský,  Muzeum romské kultury

Gunter Demnig, autor projektu StolpersteineFoto: Adam Holubovský, Muzeum romské kultury

S rodinou Danielových, která v osadě žila, je vzdáleně spjat Jiří Polák. 

„Konečně bylo uznáno, že jsme opravdu součástí historie této země. Nejenže došlo ke spáchání tohoto činu (holocaustu) na Židech, ale i na Romech. Konečně bylo uznáno, že nejsme jenom nějaký póvl, plevel, ale že jsme součástí této městské části, součástí města Brna. Bylo uznáno, že naši lidé skutečně zahynuli v koncentračním táboře.“ 

Obyvatelé z několika okolních domků se pietního shromáždění přímo neúčastnili. Někteří postávali opodál, jiní se dívali z okna. O tom, že bydlí na místě bývalé romské osady, většina z nich nevěděla. Pokračuje ředitel organizace Drom Miroslav Zima: 

„My jsme pokládali za důležitý úkol seznámit místní lidi s tím, že se tu něco takového chystá. Když jsme v létě rodiny obcházeli, rozdali jsme jim letáky. Ti, co chtěli a byli doma, ty jsme informovali a žádné negativní ohlasy v tomto směru nebyly. Moc lidí o tom nevědělo, byli překvapeni, že se v historii něco takového událo.“ 

Z pietního aktu v Černovičkách - Foto: Adam Holubovský,  Muzeum romské kultury

Z pietního aktu v ČernovičkáchFoto: Adam Holubovský, Muzeum romské kultury

Zařídit pietní akt bylo náročné, jak vysvětluje Alica Sigmund Heráková z Muzea romské kultury: 

„Celý proces trval několik let. Součástí byl samozřejmě historický výzkum, který musel podložit, že tito dva konkrétní lidé v koncentračním táboře zemřeli a kdy k tomu došlo.“ 

Na světě je přes šedesát tisíc stolpersteinů. Většinou připomínají židovské oběti války, ty romské jen zřídka. Nově položené kameny v Brně ale podle zástupců Muzea romské kultury otevírají dveře dalším takovým snahám. 

Autor:  Tomáš Kremr
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace