Řídil jsem se srdcem a emocemi, vzpomíná na listopadové události Emil Ščuka

17. listopad 2018

Jak Romové prožívali přelomové chvíle? Co očekávali? A jak se tehdy zapojovali do politiky? Průřez nejdůležitějšími polistopadovými událostmi připravila Iveta Demeterová:

„Zdravím všechny občany a opravdové vlastence z Československé republiky! I my, Romové, se řadíme k vám, občanům a k vlastencům! V této vlasti jsme se narodili a chtěli bychom zde žít!“

26. listopad 1989. Takto ke statisícovým zástupům shromážděným v Praze na Letné, ale i prostřednictvím televizních kamer do většiny domácností v Československé socialistické republice, promlouval právník a tehdejší prokurátor Emil Ščuka, který patří k výrazným polistopadovým osobnostem. Společně s Janem Rusenkem vystoupili s prohlášením a s podporou Občanského Fóra a Václava Havla. Mohutný dav tenkrát také skandoval: „Ať žijí Romové!“.

„Doba byla hektická. S odstupem téměř třiceti let pro mě téměř neuvěřitelná. Já jsem se určitě neřídil hlavou, ale srdcem a emocí, kterou jsem prožíval. Bylo to něco, co jsem chtěl. A chtěl jsem to podporovat i přesto, že z každé strany mi všichni říkali: „Neblázni, Emile, ty do toho nechoď, ty jsi přece prokurátor!“. Já na to odpovídal, že můžu, že jsem především občan této země a chci, aby tady byla svoboda.“

Začala vznikat romská občanská iniciativa, která se později stala politickou stranou. A vedl ji právě Emil Ščuka. A v prvních svobodných volbách v roce 1990 zaznamenala romská strana úspěch. Do parlamentu se poprvé dostali Romové, ti z Romské občanské iniciativy. Zákonodárci se stali například Klára Samková, Karel Holomek nebo Ondřej Giňa.

„Poprvé v historii Československa a vůbec v historii novodobé Evropy, protože nikdy před tím nebyl Rom poslancem národního parlamentu. U nás to bylo poprvé a rovnou v takovém počtu. My jsme měli vlastní poslanecký klub v České národní radě, měli jsme svoje zástupce ve Federálním shromáždění a ve Slovenské národní radě. Samozřejmě to bylo díky podpoře Občanského Fóra, Václava Havla a dalších lidí, kteří měli pro nás Romy obrovské pochopení. Chtěli, abychom byli součástí a možná to bylo i poděkování: „V těžkých chvílích jste se nás zastali, tedy teď máte právo podílet se na tom, abychom společně budovali moderní český stát!“.“

Rozvoj i úpadek

V dalších letech se úspěch Romské občanské iniciativy neopakoval a strana se začala postupně rozpadat. Rozvíjela se ale romská kultura. V Brně začalo vznikat Muzeum romské kultury. Vydal se česko-romský slovník a na Karlově univerzitě se díky Mileně Hübschmannové otevřelo studium romistiky. Začínají také vznikat romská média. V České televizi pořad Romale a v Českém rozhlase pořad O Roma vakeren. Ten konkrétně vznikl v listopadu roku 1992. V té době jej vedla Jarmila Balážová. Vedle ní tu byli Emil Baláž a Vojtěch Lavička.

„Když jsem přišel do Českého rozhlasu, tak mi bylo 19, skoro 20 let. Nastupoval jsem v den prvního vysílání, ale už jsem k němu pomáhal připravovat materiály. Myslím si, že to bylo strašně legrační. Ani jeden z nás jsme nic moc neuměli a nikdo nás ani nic neučil. My se učili všechno za pochodu.“

Nové časy ale nepřinesly Romům jen pozitiva, byla i negativa. V 90. letech eskalovaly rasově motivované útoky. Jedním z nejznámějších případů byla vražda 18 letého Tibora Daniela v roce 1993.

Další velké problémy měli Romové se ztrátou zaměstnání. Pokračuje romista Ladislav Goral:

„Cinkání klíčů se brzy vytratilo a nastaly problémy. Přišli jsme o zaměstnání, o bydlení, protože se v restitucích vracely byty majitelům. Mám ze svého života malý příklad. Stěhoval jsem se v dubnu roku 1989 do paneláku. Po roce mě potkala uklízečka a říkala: „Víte, sem měli přijít bydlet nějaký cikáni a my jsme všichni podepsali, že je tady nechceme.“ Tak jí říkám: „Paní, to jsem byl já. Já jsem taky cigán a proti mně byla ta petice“ Ona na to: „Vy jste ale velice slušný!“ Vidíte to? To je to odsuzování. Vidí Roma … a je to.“

autor: ide
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.