Salviniho výrok o odsunu Romů byl čistě populistický, říká redaktor ČRo Josef Kašpar

17. červenec 2018

V některých zemích Evropy rapidně vzrůstá nenávist vůči Romům. Italský vicepremiér, ministr vnitra a člen silně protiimigrační strany Liga severu Matteo Salvini si vybral další cíl. Po uprchlících obrátil svou pozornost na Romy a šokoval výrokem, že je chce začít sčítat, evidovat a případně vyhošťovat. Svoje slova korunoval výrokem: „Ty italské si bohužel budeme muset nechat doma.“ K situaci více v rozhovoru s Josefem Kašparem, spolupracovníkem Českého rozhlasu v Itálii a redaktorem tamní veřejnoprávní televize.

„Největší pozornost byla obrácena na tu poslední část výroku ministra vnitra, protože ta zcela jasně zaváněla diskriminací, ne-li něčím horším. Salvini sám, dokud byl pouze europoslancem, se několikrát nechal fotografovat na bagru a říkal, že různé prozatímní osady Romů, které se nacházejí na periferiích italských měst, by měly být srovnány se zemí.“

Slova italského vicepremiéra Salviniho vzbudila protest romských neziskových organizací, Romů, kteří se v Itálii narodili, ale i italské opozice. A bylo jasně řečeno, že podobné výroky jsou nepřípustné.

„On, jinými slovy, střílí každý den do jiného terče. Začal s migranty, pak to zkusil s Romy, dále se to týkalo daňového systému, důchodového systému, … Nakonec, vzhledem k tomu že se jednalo o prohlášení, která předcházela druhému kolu důležitých obecních voleb v Itálii, bylo všem zcela jasné, že se jedná o způsob, jak získat hlasy u vystrašeného obyvatelstva. Bohužel je třeba říci, že ve velké většině případů se mu to podařilo.“

Do začátku 90. let minulého století tzv. romský problém v Itálii neexistoval

„Od okamžiku, kdy se rozpadla bývalá Jugoslávie. Jednalo se o osoby, které se nacházely v dosti obtížných ekonomických situacích a ještě k tomu, na rozdíl od stálých Romů, neuměly italsky. Tedy celá věc způsobila obrovské potíže s integrací a povětšinou obecní italské úřady se pokusily věc vyřešit tím, že na okrajích měst postavily provizorní města. Jenže jak je známo, v Itálii nic není tak trvalého jako provizorium. Postoj těchto Italů je buď velice zdrženlivý, nebo řekl bych ne moc pozitivní.“

Situace Romů se také citelně zhoršila v letech 2008 až 2009, kdy Itálii zasáhla nejhorší hospodářská a sociální krize od 2. světové války. Během let zmizelo 25 procent průmyslu. Co se Romů týče, není znám jejich přesný počet.

„Přesné číslo není. Někdo říká 125 tisíc, jiný 185 tisíc, což samo o sobě v zemi se 60 miliony obyvatel není příliš moc. Je třeba říci, že nepřipadá v úvahu, aby byl odsunut někdo, kdo má italskou státní příslušnost a zároveň občanství členské země Evropské unie, třeba Rumunska. Salviniho výrok o odsunu byl čistě populistický. On sám dobře ví, že jde o něco, co se nikdy nemůže provést.“

Romové žijí v Itálii na periferiích. Kolik je tedy v Itálii ghett?

„Já vám mohu říct pouze přesné číslo týkající se Říma, tedy 17. Jedná se například na místo na jedné z výpadových silnic na jih. Tam byly postaveny kontejnery, ve kterých byli tito Romové ubytováni. To samozřejmě nikdy nemůže vést k integraci těch lidí. To, co v Itálii naprosto chybí, je nějaký skutečný, reálný program integrace těchto lidí, aniž by museli být asimilováni, protože to nepřipadá v úvahu. To, aby mohli zůstat se svou vlastní kulturou tak jak je, ale aby tyto dva elementy mohly žít vedle sebe bez problémů.“

autor: ide
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.