Historie5. listopadu  2018 v 16:42  

Snažili jsme se změnit Romy, ale majoritu nikdo neměnil. V Brně se lidé sešli k diskuzi na téma Romové a stát

Romové a stát - Foto:  Muzeum romské kultury

Romové a státFoto:  Muzeum romské kultury

Ve Freskovém dále Staré radnice v Brně se minulý týden diskutovalo na téma Romové a stát. Jak se u Romů budoval a buduje občanský přístup ke státu? Debatu moderovala historička a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová, kterou oslovil Gerhard Hadi:

První akcí byla večerní diskuse věnovaná společenské angažovanosti Romů v posledních sto letech. Připravilo ji Muzeum romské kultury v Brně v polovině minulého týdne. Více ředitelka Muzea romské kultury v Brně Jana Horváthová: 

“Romové volají po tom, aby docházelo k jejich větší participaci na veřejném životě. Chybí jim spolupráce. Zejména mladí vzdělaní Romové, kteří by mohli společné debatě a veřejnému soužití pomoci, se cítí nevyužití, v ústraní. A tím myslím i jejich zapojení do politického života. Velké politické strany nemají toto téma ve svých programech, protože vědí, že to voliče neláká. Jenže to je velká chyba.” 

Prostor pro dialog 

Publikace s názvem Aby bylo i s námi počítáno: Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu. - Foto:  Muzeum romské kultury

Publikace s názvem Aby bylo i s námi počítáno: Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu.Foto:  Muzeum romské kultury

Akce se zúčastnili i veřejná ochránkyně práv ČR Anna Šabatová, ředitel Agentury pro sociální začleňování David Beňák a bývalý zmocněnec vlády Slovenské republiky pro romské komunity Peter Polák. Jak vnímají postavení Romů na území Čech a Slovenska v uplynulých 100 letech? 

Anna Šabatová: “Myslím si, že je hodně co napravovat. Především ze strany majority, možná ale i trochu ze strany Romů. Dnešní debata byla nesmírně zajímavá v tom, že poskytla průřez celým stoletím Československé republiky a velmi plasticky zachytila různá období, např. zákon z roku 1927 o potulných cikánech. Lehce jsme se dotkli i holocaustu.” 

David Beňák: “To je složité posoudit. Někteří lidé řeknou, že problémy nepociťují, jiní zase naopak říkají, že takhle se jim to nelíbí a že by to chtěli jinak. A pak je tu – alespoň doufám – početná skupina těch, kteří hodnotí. A to na obou stranách. Říkají si, co by navzájem mohli zlepšit. To je asi ta lepší varianta k vytvoření prostoru pro dialog.” 

Peter Polák: “Téma vnímám v prvé řadě jako Rom, jako někdo, kdo se narodil v Československu. Na základě toho mohu zhodnotit, jak se Romům žije. Pamatuji si časy, kdy mi ve škole zakazovali mluvit romsky. Pamatuji si na to, jak jsem vyrůstal v komunistickém režimu a jak mě oslovovali “ty Cigáne”. Dnes nám sice nezakazují mluvit romsky, ale příliš jsme se neposunuli. Příliš mnoho energie jsme investovali do různých projektů v romských komunitách, ale zapomněli jsme na to, že je potřeba komunikovat s majoritou. Snažili jsme se změnit Romy, ale majoritu nikdo neměnil.” 

V rámci komponovaného večera se konal i křest odborné publikace s názvem Aby bylo i s námi počítáno: Společensko-politická angažovanost Romů a snahy o založení romské organizace v poválečném Československu. 

Autor:  Gerhard Hadi
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice