V Hodoníně u Kunštátu si připomněli smutné výročí. 75 let od posledního transportu do Osvětimi
Zatím nepřístupný areál bývalého koncentračního tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku se uplynulou neděli zaplnil lidmi. Pamětníci si společně se zástupci romských i židovských organizací připomněli 75. výročí odjezdu posledního transportu tamních vězňů do Osvětimi. Hana Floriánová natáčela s jednou z posledních žijících přeživších:
„Hrozný hlad. Hrozný chování. Mlátili lidi, bylo jim jedno, jestli je starej nebo mladej. I tak ho popadli.“
Helena Ondrášová je jednou z posledních přeživších z cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu. Do areálu v lese kousek za vesnicí se dostala, když jí byly dva roky. I přes to si podle svých slov pamatuje téměř všechno:
„Takovej mám mozek. A teď jdu na ten barák, kde jsem byla s maminkou,“ říká sebevědomě skoro osmdesátiletá pamětnice. Při návratu domů z míst, kde strávila nejhorší chvíle svého života, se jí však hrnou slzy do očí.
Nová expozice
S historikem Dušanem Slačkou právě vstupujeme do baráku vězňů, který je v horní části areálu. Vidím, že napříč celým domem jsou dřevěné palandy. Měli tu i jiné zázemí? Vzadu vidíme toaletu, tady je umyvadlo…
„To, co vidíme, je uděláno podle plánů dostupných z té doby. O vybavení či luxusu nemohla být ani řeč.“
Teď je to tu poměrně strohé. Celému prostoru dominují dřevěné palandy. Přibude zde něco, než bude expozice zpřístupněna?
„Umístíme sem panely expozice s texty o historii tábora. Také zde budou prezentovány vzpomínky pamětníků, dobové i současné fotografie pamětníků, kteří rozhovory o událostech poskytli. Tedy to tu momentálně chybí, ale brzy to bude doplněno. Jinak to tu zůstane v tomto stavu, aby to na návštěvníka působilo svou autenticitou.“
Mimo areál památníku, asi dvě stě metrů v lese je ještě jedno místo, které je s historií tábora nesmazatelně spojeno. Za dřevěným plotem, mezi vzrostlými smrky se nachází hromadné pohřebiště, kam byli pohřbíváni vězni z nedalekého tábora. A právě sem dnes účastníci piety položili květiny a zazněla tu modlitba za zemřelé.
O romském holocaustu se téměř nemluví
Tábor pro Romy v Hodoníně u Kunštátu fungoval jen rok. Za tu dobu jeho branami prošlo přes 1300 lidí. Většina z nich se domů už nikdy nevrátila. Téma romského holocaustu se však ve školních osnovách prakticky nevyskytuje. Jak tyto informace dětem vhodně sdělit se pedagogové učí i na letní škole, kterou Muzeum romské kultury pořádá. Upřesňuje jedna z lektorek Eva Dittingerová:
„Situace se na jednotlivých školách liší. Obecně se ale dá říct, že povědomí (o romském holocaustu)je stále velice nízké. Zřejmě i díky tomu, že se o tom sami pedagogové jako školáci také neučili. Já jsem ráda, že si dnes k tomuto tématu hledají cestu a účastní se nejen naší letní školy, ale i dalších seminářů v památníku Terezín, kde už léta spolupracujeme na společných programech a workshopech o vzdělávání o holocaustu. Jak židovském, tak romském.“
V táboře v Hodoníně u Kunštátu momentálně vzniká památník obětí romského holocaustu. Termín otevření muzeum odhaduje na jaro 2019.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka