Historie10. března  2018 v 20:05  

V Praze se diskutovalo o podobě památníku v Letech u Písku

Současný památník v Letech u Písku - Foto: Barbora Němcová

Současný památník v Letech u PískuFoto: Barbora Němcová

V Praze diskutovali o možné podobě pietního místa v Letech u Písku zástupci Muzea romské kultury s potomky zemřelých. Muzeum ve spolupráci s organizací Romea uspořádalo debatu ve Skautském domě na Staroměstském náměstí. O tom, jaké během diskuze zazněly návrhy, si Dušan Vágai popovídal s Luďkem Strašákem, vedoucím pietních míst Památník v Hodoníně u Kunštátu a Památník Lety u Písku:

„Došlo k docela překvapivé shodě. Památník měl být rozdělen na dvě části – na edukační a pietní. Pietní část by obsahovala budoucí tábor, současný památník, místo hromadného hrobu a velkou plochu, zatímco edukační část, která asi bude oddělena prostorově, případně stromy, by snad mohla být v místech současné správní budovy vepřína. Anebo je možné, že jedna až dvě budovy vepřína zůstanou stát jako jakési znamení doby, toho, jak se místo proměňovalo v čase. A tyto budovy budou rekonstruovány do nějakého prostoru – do galerie, vzdělávacího centra, místa pro expozice, přednáškový sál, atd. 

„Když zbouráme prasečák úplně, tak to ztratí hrůzu toho, co tam komunisté postavili“, řekl za pozůstalé Rudolf Murka. Podle dalších je důležité postavit repliku některého z původních baráků s původním vybavením a palandami. 

„Všechno zbourat a neukázat to lidem… neukázat to, že i po válce jsme stále byli jen druhotní občané – protože to se nedělá, že, postavit na takovém místě prasečák. Když ho zbouráme úplně a dáme tam jenom nějaké panely, které budou ukazovat, jak to místo vypadalo, tak to ztratí tu hrůzu toho, co tam komunisté postavili.“ 

Do začátku léta architektonická soutěž 

Vepřín v Letech u Písku - Foto: Barbora Němcová

Vepřín v Letech u PískuFoto: Barbora Němcová

Luděk Strašák dodává, že poté, co Muzeum romské kultury převezme, dojde k archeologickému výzkumu, který bude trvat zhruba tři měsíce. 

„Poté začnou demoliční práce a současně s tím by snad už mělo být vyjasněno i to, jak by mělo muzeum a celý památník vypadat. Jestli se to podaří, mohli bychom do začátku prázdnin vyhlásit veřejnou architektonickou soutěž, s požadavky, které máme, a architekti budou mít nějakou dobu na zpracování. Na zpracování a vyhodnocování bude potřeba vytvořit komisi a já doufám, že v ní budou mít velkou roli pamětníci přeživších z těchto táborů. Myslím si, že by měli mít hlavní slovo. Ne právo veta, ale důležité slovo.“ 

Podle Strašáka je důležité také jednat s politiky dané obce a projednávat územní plány. 

„Pokud možno zapojit do debaty místní lidi, protože si myslím, že jich se to týká především a byla by škoda je obejít. Bylo by dobré, aby si lidé z Letů a okolních vesnic vzali toho místo za svoje, čili aby se jim tam líbilo.“ 

Tábor v Letech u Písku byl zřízen v srpnu 1940 protektorátními úřady jako kárný pracovní. Určen byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné. V srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí. 320 z nich zde zemřelo a přes 500 skončilo v Osvětimi.

Autor:  Dušan Vágai
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice