Vzniká databáze obětí romského holocaustu z českého území

14. květen 2017

Holocaust Romů na území střední Evropy a dokumentace jeho obětí – na to se zaměřila třídenní konference v Praze, které se zúčastnila řada českých i zahraničních odborníků. Jejich setkání dnes vyvrcholilo návštěvou pietního aktu v Letech u Písku. Cílem konference bylo přispět k systematické dokumentaci obětí holocaustu pro výzkumné a vzdělávací účely.

Už několik let existuje databáze obětí holocaustu, která je dostupná na webu holocaust.cz. Zatím obsahuje údaje o Židech deportovaných z českých zemí, a dále o vězních terezínského ghetta z dalších evropských států. Dosud v ní však chybí data o obětech romského holocaustu. To by se mělo změnit, jak vysvětluje ředitelka Institutu Terezínské iniciativy Tereza Štěpková.

„My se dlouhodobě zabýváme dokumentací obětí šoa, to znamená židovského holocaustu, a už 20 let spravujeme databázi obětí holocaustu, ve které jsou údaje o jednotlivých lidech. A naším cílem v oblasti romského holocaustu je přispět tím, co umíme, a dosáhnout toho, že budeme mít databázi obětí holocaustu s fotografiemi, dokumenty a informacemi o jednotlivých Romech, kteří byli během 2. světové války perzekuování. Zároveň chceme hledat a najít nosné příběhy těch lidí, abychom to téma skutečně přinesli veřejnosti, pedagogům, dětem a mladým lidem tak, aby se mohli ztotožnit s těmi lidmi a s utrpením, které během 2. světové války museli zažívat.“

Nad tématem dokumentace obětí holocaustu Romů se ve čtvrtek sešla dvacítka odborníků z různých zemí.

„Jsou to odborníci z Německa z muzea v Dachau a ve Flossenbürgu, kteří spravují a dlouhodobě pracují s údaji o jednotlivých obětech holocaustu. Je tu zástupce organizace z Rumunska, je tady vysoce renomovaný profesor Sławomir Kapralski, který se zabývá identitou Romů v Evropě. A potom jsou tady zástupci českých organizací – zástupkyně romistiky z Univerzity Karlovy, lidé z Muzea romské kultury…“

Druhý den se tito odborníci setkali se širší odbornou veřejností. Na páteční část konference se přihlásilo 70 účastníků.

„Jsou to lidé, kteří k tomu tématu mají vztah profesionální, to znamená, že to jsou studenti vysokých škol – také z romistiky, studenti sociologie nebo antropologie, zástupci ministerstva školství nebo romské koordinátorky z městských částí v Praze, jsou to studenti nástavby Evangelické akademie v Praze. A jsme velice rádi, že velká část z nich jsou právě Romové, kteří k tomu tématu mají co říct a my se moc těšíme na jejich reakce a na diskuze s nimi, protože jsou pro nás velice důležité.“

Na konferenci byl i Rudolf Murka ze Zlína.

„Já pocházím z romské rodiny, která kromě mého otce a jeho bratra, který utekl z Hodonínku, byla celá vyvražděna v Osvětimi a v jiných koncentračních táborech. Můj otec prošel mnoho koncentračních táborů v Evropě, protože když je transporty odváželi transporty, tak prošel Dachau, Buchenwald a z Buchenwaldu šel pochod smrti a osvobodili ho v Terezíně.“

S přeživšími holocaustu se pan Murka stýkal už od svého dětství.

„Těch Romů, kteří přežili ty hrůzy koncentračních táborů, se vrátilo tak malé množství, že se všichni znali a scházeli. Takže já jsem znal snad 80 % Romů, kteří se vrátili na Moravu, protože oni se navštěvovali, neboť jim nikdo jiný z těch rodin nezbyl, než ti další, které oni znali. Takže ty rodiny se stýkaly a já je znám.“

A podle jeho slov se romské rodiny postižené holocaustem stýkají na Moravě dodnes.

„Jsou to potomci těch, co ty koncentráky přežili. Dnes už jsou to všechno lidi kolem šedesáti a víc let, všichni v důchodu nebo invalidní důchodci. Stýkáme se dál. Proto i jsem já tady kvůli tomu, že romský holocaust je mezi českou veřejností totální tabu. Česká veřejnost o romském holocaustu vůbec neví. Neví, že existoval i romský holocaust vedle toho židovského. Každý ví, že byl holocaust páchaný na Židech, ale že byl páchaný také na jiných etnických skupinách včetně Romů, to ta česká veřejnost neví.“

Konference byla zakončena dnes návštěvou každoročního pietního aktu v místě bývalého tzv. cikánského tábora v Letech u Písku.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.