Historie1. srpna  2019 v 12:44  

Vzpomínky na Osvětim uchovává projekt Paměť Romů

Osvětim - Foto: Barbora Němcová

OsvětimFoto: Barbora Němcová

V bývalém nacistickém koncentračním táboře v polské Osvětimi proběhne 2. srpna u příležitosti 75. výročí pietní akt. Zúčastní se ho nejen zástupci vlád z celého světa, ale především pamětníci, přeživší a jejich příbuzní. Výpovědi pamětníků zaznamenává i projekt Paměť Romů, ze kterého jsme pro tuto příležitost vybrali vzpomínky Zdeňka Daniela.

V roce 1943 čekal Zdeňka Daniela a jeho rodinu hromadný transport do Osvětimi. 

“Dostali jsme nařízeno, že si máme vzít nejnutnější věci a stravu na dva dny. To už jsme věděli, co se děje, protože to dělali na dvě etapy. Jedni šli v březnu a nás vzali až v květnu,” začíná své vyprávění pro projekt Paměť Romů organizace Romea pamětník, kterému v té době bylo pouhých 14 let. 

“Eskorta nás vlakem přivezla do Brna a odtud nás odvezli do ‚robotárny‘, kde dřív bývali trestanci. Tam jsme pak přicházeli na gestapacáké velitelství, kde nás rozdělili. Naši a tetčinu rodinu určili, že nepůjdeme. Ostatní, že půjdou. Ale někdo z brněnských Romů se ozval: ‚No jo, ty co mají peníze, tak ty nebudete brát. Jenom nás, ty obyčejný,‘ a tak velitel řekl, že všechny. Ale jeden četník z Oslavan se zasadil o tetku a ta si vzala mě a ještě dvě děcka k sobě. Maminka nemusela, ale měla tátu ráda a řekla: ‚Když jde manžel, já jdu taky.‘ A tak šla taky, no...” 

I přes jeho protesty a přání zůstat s rodiči ho na poslední chvíli zachránil četník, který ho z transportu vytáhl a dovolil mu, aby zůstal se svou tetou: 

“Já nevěděl, já chtěl s rodičema. A přišel někdo z těch tajných v civilu a vzal mě, že já tam nepatřím. Já jsem řval, že chci taky, ale on mě ještě vytáhl ven.” 

I rodina pana Hauera zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi: 

“Jeho ženu s dětma zatkli první, ve Smržicích u Prostějova. Šli přímým transportem do Osvětimi. To bylo v roce 1943 a šlo o jedny z prvních transportů do Auschwitzu. Tady v těch knihách je to přesně zapsáno – příjezd a datum úmrtí. Během zhruba 14 dnů byli pryč.” 

Pietnímu aktu u příležitosti památného dne romského holokaustu předchází také mezinárodní konference, která se mj. zabývá uchováváním romské paměti a bojem proti anticiganismu. Na konferenci naváže každoroční pietní akt pořádaný Centrální radou německých Sintů a Romů.

Autor:  Rena Horvátová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice