Jako doma a Ara Art uvádí hru Matka – příběh ulice
Představení Matka - příběh ulice nabízí poutavý příběh ženy bez domova, která touží získat svoje dítě, které je v dětském domově. Podrobnosti o inscenaci připravené metodou divadla utlačovaných připravil Gerhard Hadi:
Lucie žije už několik let na ulici. Marně se pokouší najít si práci a vést normální život. Hra nadchla diváky zejména proto, že ji hrají neherci. Představení vzniklo ze spolupráce s komunitním centrem Jako doma a jeho klientkami v rámci projektu Divadlo utlačovaných. Na hře se podílelo i Ara Art. Pokračují lektorka metody divadla utlačovaných Líza Zima Urbanová a Tereza Vávrová, lektorka hry Matka:
„Hra vznikla metodou, které se říká divadlo utlačovaných. My zkráceně říkáme, že jde o nedivadlo, protože ho hrají neherci pro nediváky. Příběh, který hrají, není podle nějaké předepsané divadelní hry. Skupina, která je spřízněná určitým sociálním tématem, se prostě sejde a pracuje na tom, aby zlepšila svoje dramaticko - herecké schopnosti. Dává dohromady příběh, který odráží jejich autentické životní zážitky. Tedy oni se nejdřív shodnou na tématech, která mají společná a pak k nim dávají k dispozici skutečné zážitky, věci, které se jim doopravdy staly. A z toho se pak poskládá konečný příběh. Nejde tedy o příběh jedné konkrétní osoby, ale jde o příběh fiktivní hrdinky poskládaný z reálných zážitků, které účastnice ve skupině mají.“
Proč jste vybraly zrovna název Matka?
„Vybraly jsme jej proto, že velké téma žen bez domova je mateřství, rodičovství, vztah rodičů a dětí. A to, jak obtížné je pro lidi bez domova sehnat práci, je také jedním z akcentů naší hry.“
Je těžké pracovat s neherci?
„S neherci se pracuje docela dobře, protože jsou otevření a nadšení tomu si hrát a zkoušet.“
Divadlo utlačovaných představuje jinou formu toho, jak hovořit o sociálních problémech. Pokračuje klientka neziskové organizace Jako doma a hlavní představitelka hry Matka, slečna Lucie:
„Můj životní příběh začal tím, že jsem byla asi deset let v dětském domově. Teď chodím sem na projekt. Myslím si, že ženy to mají těžší než muži. Hodně žen bylo například zneužíváno. Já jsem ráda, že jsem poznala lidi v projektu. Mají spoustu zkušeností, ví, jak čelit snáze životě na ulici. Myslím si, že podpořit tento projekt je hezké. Když se lidé ocitnou v naší situaci, je dobré vědět, že ta pomoc existuje.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.