Kultura a jazyk6. ledna  2018 v 20:05  

Jana Hejkrlíková se věnuje nejen zpěvu a literatuře, ale i výtvarné tvorbě

Jana Hejkrlíková při tvorbě obrazu otroků odvážených z Afriky - Foto: Jana Šustová

Jana Hejkrlíková při tvorbě obrazu otroků odvážených z AfrikyFoto: Jana Šustová

Jana Hejkrlíková je známá především jako romská zpěvačka, spisovatelka a organizátorka hudebního festivalu Příbramský huntík. Její povídky vyšly například v antologii Čalo voďi/Sytá duše, ve sborníku Slunce zapadá už ráno anebo v časopise Romano džaniben. Avšak tato všestranná žena se věnuje také výtvarné tvorbě a právě o ní teď bude řeč.

Jana Hejkrlíková pochází z Karlovarska, kde se v roce 1959 narodila v Toužimi. Její cesta k výtvarné tvorbě byla poněkud trnitá. 

„Jako dítě jsem ráda malovala, ale pak mi to trošku znechutila paní učitelka, protože já jsem nenamalovala ten džbán jako ona a dala mi z toho nedobrou známku. Nicméně jsem původně studovala keramickou školu, kde trošku to malování bylo, ale nikdy to nebylo v takovéto míře. A pak přišly děti a starosti, takže jsem nemalovala. Až v roce 2004, kdy jsem byla po operaci páteře, a mohla jsem buď ležet, nebo se projít. A jak jsem do té doby byla zvyklá pořád něco dělat, tak jsem byla nervózní, načež mi můj manžel udělal místo servírovacího stolku na postel takový stojan a dal mi tam barvičky, takže tehdy jsem začala malovat.“ 

První témata z tohoto období byla následující. 

„To bylo docela zajímavé, protože mě zajímají lidské obličeje. Čtu v lidských tvářích, takže první byly portréty. A jelikož postupem času malíř hledá pořád něco silného, aby ten obraz něco vyzařoval, tak jsem začala dělat takové duchovní abstrakce, nejsou prvoplánové, ale střídají se tam různé linie, kdy třeba prosvítá skrze barvy světlo ven, anebo naopak jde do hloubky. Tohle maluji úplně nejraději. Rozhodně nikdy nemaluji obraz podle nějaké fotografie, to mě nebaví a nechci to dělat. Dělám si to pro svoji radost, nebo pro přátele, které mám ráda a třeba mají narozeniny nebo nějaké výročí, a tak jim namaluji obrázek.“ 

Jana Hejkrlíková také působí jako lektorka, například v Domě dětí a mládeže v Příbrami. 

„Učím malovat a zpívat. Teď je to takové divoké, protože jsem začala pracovat. Původně jsem šla na výpomoc ke své profesi, což je kurátorka a sociální pracovnice, takže na to malování a zpívání nemám moc čas. Ale už mě bombardují jak ty organizace, pro které jsem to dělala, tak samotní studenti, kdy už začneme, tak asi to malování s dospělými budu dělat a zpívání také.“ 

Keramickou průmyslovku vystudovala Jana Hejkrlíková ve Staré Roli na Karlovarsku, ale keramice se nikdy profesně nevěnovala. 

„Já jsem se potom vdala do Tábora, měla jsem malé děti, takže jsem nakonec pracovala v laboratoři a dalších různých profesích. K té keramice jsem se nikdy nevrátila, ale miluji to, když můžu něco sochat.“ 

Vloni na podzim se Jana Hejkrlíková zúčastnila sympozia romských umělců v Muzeu romské kultury v Brně. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

O kultuře a jazyce Romů

Kultura


Romština