Kultura a jazyk31. ledna  2018 v 16:45  

Je to to nejklasičtější popírání romského holokaustu, říká o Okamurových výrocích antirasistické hnutí

Pietní akt u památníku v Letech u Písku - Foto: Jana Šustová

Pietní akt u památníku v Letech u PískuFoto: Jana Šustová

Evropské antirasistické hnutí EGAM (European Grassroots Antiracist Movement) odsoudilo nedávné výroky předsedy SPD Tomia Okamury o protektorátním koncentračním táboře pro Romy v Letech u Písku. Podle Okamury tábor nebyl oplocený, a ti, kteří v něm byli, se mohli po okolí volně pohybovat.

Podle hnutí EGAM je to „nejklasičtější popírání“ romského holokaustu a snaha o vytváření paralelní historie, sdělil prezident EGAM Benjamin Abtan. Hnutí, které zastřešuje čtyři desítky organizací na ochranu menšin a lidských práv z různých zemí, hájí zájmy minorit v evropských institucích. 

„Ukazuje to (Okamurovo vyjádření), že popírání genocidy je aktuální a politický problém - v České republice a ve zbytku Evropy, který je přiživovaný především nacionalisty,“ uvedl Abtan. Podle něj romský holokaust není stále v širším povědomí, a proto by bylo třeba zřídit evropskou nadaci, která by se snažila přiblížit vzpomínky pamětníků a poznatky badatelů a bojovala proti popírání válečného pronásledování a vyvražďování Romů. 

Hnutí EGAM v den památky obětí holokaustu, který připadá na 27. ledna, k vytvoření takové nadace vyzvalo. Mezinárodní výzvu podpořilo 249 poslanců z 28 zemí a další osobnosti, dodal Abtan. 

Kniha neexistuje 

Okamura v sobotu v rozhovoru s DVTV řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Jako svůj zdroj uvedl knihu akademie věd s názvem „Tábor Lety, fakta a mýty“ a odkazoval na citát exprezidenta Václava Klause. Podle Muzea romské kultury kniha neexistuje a Okamurovo tvrzení vyvracejí dokumenty i dobové fotografie. Instituce uvedla, že taková vyjádření jitří protiromské nálady a pošlapávají památku obětí perzekuce a genocidy Romů. Žádá šéfa SPD o omluvu. Okamura se k tomu zatím nevyjádřil. 

Tábor v Letech podle historiků otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. Stejné zařízení existovalo v Hodoníně u Kunštátu. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. 

Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů - mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zahynulo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků tak nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů. 

Pobouření a omluvy 

To, že by Lety fungovaly jako koncentrační tábor, zpochybnilo už víc politiků. V roce 2005 tehdejší prezident Václav Klaus řekl, že to nebyl „koncentrační tábor v tom slova smyslu“ a že nebyl určen pro Romy, ale „pro ty, kteří odmítli pracovat“. Klausův výrok vyvolal pobouření romských organizací i jiných politiků. 

Podobně jako Klaus se v srpnu 2014 vyjádřil Okamura. Jeho slovy se zabývala policie, trestní oznámení ale odložila. V roce 2016 při své návštěvě Varnsdorfu lídr hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že tábor v Letech nebyl koncentrační, ale pracovní. Za svá slova se pak omluvil a jako tehdejší ministr financí slíbil peníze na vytvoření památníku. 

Autor:   ČTK
Pořad: Zprávy  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–neděle ráno každých 15 minut, většinu dne každých 30 minut, o víkendu večer každou celou hodinu  |  Délka pořadu: 2-10 minut  
 

Nové články v rubrice

O kultuře a jazyce Romů

Kultura


Romština


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace