Kultura a jazyk3. prosince  2017 v 20:05  

Malíř Paly Paštika vytváří i neobvyklé reliéfní obrazy

Paly Paštika maluje obraz manželky romského asistenta prevence kriminality z Brna - Foto: Jana Šustová

Paly Paštika maluje obraz manželky romského asistenta prevence kriminality z BrnaFoto: Jana Šustová

Unikátní reliéfní obrazy ve veřejných prostorách, jako je třeba obchodní centrum, kavárna nebo banka, jsou dílem nenápadného romského výtvarníka Palyho Paštiky. K výtvarné tvorbě si našel cestu už v dětství, pak se vyučil malířem pokojů a obě oblasti začal kombinovat.

„Krásné věci prostor oblažují,“ prohlásil o dílech Palyho Paštiky známý architekt Jiří Střítecký z Atelieru 8000, který s výtvarníkem dlouhodobě spolupracoval. Paly Paštika o své tvorbě říká: 

Paly Paštika: „Maluju hrozně rád ženy v krojích, to mě nadchlo. To přišlo taky samo. Jinak jsem začínal jako krajinář, krajiny maluji rád, ale když jsem maloval, chtěl jsem víc a víc a přecházel na jiné techniky. Leccos zkouším, kolikrát jsem i něco zkazil, ale pak nebyl problém, abych to přemaloval, ty barvy na to jsou, že se to dá předělat. Naučil jsem se stíny a kde co, jak má být, aby to mělo efekt, své proporce a všechno.“ 

Některé techniky mu ukázali jiní malíři, ale na řadu věcí přišel sám. 

Paly Paštika: „Hodně jsem se naučil sám, a když malujete dost často, tak to přijdete. Když někdo něco chce dokázat a má na to vlohy, tak na to přijde sám, ani nepotřebuje žádné rady. Ale já jsem zase z těch lidí, že si tu radu nechám dát, protože nikdo není dokonalý v ničem a musí se pořád učit.“ 

Jeho díla jsou zastoupena i ve sbírkách Muzea romské kultury v Brně. Kurátorka fondu výtvarného umění Anita Somrová říká: 

Anita Somrová: „Hodně používá hutné barvy, ty obrazy jsou hodně plastické. Maluje akrylovými barvami a rád používá barvy, kterým se říká 3D, aby byl co největší pocit plastičnosti. Pak používá lepidlo ve velké hmotě, kterým vytváří tu plastičnost.“ 

V životě tento výtvarník rozhodně neměl na růžích ustláno – jeho romští rodiče ho v raném dětství opustili, u Kolína ho našli ve sněhu vojáci a dali do dětského domova v Klánovicích. 

Anita Somrová: „Pan Paštika je ročník 1952, narodil se v Kolíně a v současné době žije u Českých Budějovic. V dětství měl náhradní rodinu, u které nějaký čas bydlel, ale potom se vrátil do dětského domova.“ 

U náhradní rodiny byl do dvanácti let a právě s ní souvisí i jeho jméno. 

Anita Somrová: „Pan Paštika se původně jmenoval Ali Bandy, ale rodina, u které bydlel, když byl malý, se jmenovala Paštikovi, a proto se teď jmenuje Paštika.“ 

V pozdějším pracovním životě přišlo jedno osudové setkání. 

Anita Somrová: „Setkal se s architektem Stříteckým, který ho potom hodně podporoval a jako architekt dával Palymu nabídky na realizace reliéfů ve veřejném prostoru. Třeba v dnešní bance ČSOB v Českých Budějovicích nebo dělal reliéf v Domově pro seniory v Brně-Tuřanech.“ 

Sám Paly Paštika o architektu Stříteckém vypráví: 

Paly Paštika: „Pro mě byl osobou, která mi pomáhala ve finanční tísni, ale musel jsem to odmakat, nikdo mi nedal nic zadarmo. Ale pomáhal mi, dělal jsem pro něj zakázky – malby obrazů a i své malířské řemeslo, které jsem se vyučil. Vždy jsem to odvedl tak, jak to má být, aby se to předalo. Byl to člověk, kterého jsem znal 28 let a můžu Vám říct, že byl jako můj bratr. Ale snažil se, abych něco uměl a snažil se mě i někde prosadit, aby mě lidé znali a viděli, že umím malovat krásné věci. To byla jeho snaha. Měli jsme i plány v Dobčicích, že tam budou apartmány, že tam budu dělat hospodského, což se i chvilku dělo, protože se v naší společné hospodě natočil i 1. a 2. díl Babovřesků, ale pak on umřel, odešel mi.“ 

Architekt Střítecký zemřel v roce 2012. 

Paly Paštika: „Po smrti architekta Stříteckého jsem byl bez práce, ale něco jsem už dělal na Štechrově mlýně. Je jasné, že když přijdete do cizího města, nedá vám každý hned práci, protože vás neznají. Ale dodnes mi pracovně pomáhal Ateliér 8000, když něco potřebovali, tak jsem jim to udělal, ale pak jsem třeba zas byl bez práce. Ale v dnešní době už mám známosti, dělám pro bytové družstvo, kde vymaluju – není to třeba každý den, ale 2-3 dny v týdnu, podle toho, jak je zakázka. Kromě toho se věnuji obrazům. Takže ten příjem už nějaký máme.“ 

Díla Palyho Paštiky můžete vidět především v Českých Budějovicích – například na Výstavišti nebo v podzemních garážích dopravně obchodního centra. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 2. prosince  2017 v 20:05       rubrika: Kultura a jazyk

    Divadelní komedie Miri Fajta

    Ve čtvrtek 23. listopadu proběhla v nově zbudovaném prostoru sociálních služeb DROMU Brno předpremiéra divadelního představení Miri Fajta. V činžovním domě na Bratislavské ulici č. 41 bydlí z 90% romské rodiny tvořící...

     
  • 25. listopadu  2017 v 20:05       rubrika: Kultura a jazyk

    Čhavorenge a Česká filharmonie: Spojení, které dává smysl

    Děti ze sociálně vyloučené lokality ve Vysokém Mýtě se zapojily do činnosti romského pěveckého sboru. Ten nese název Čhavorenge a je známý tím, že vystupuje společně s Českou filharmonií. Redaktorka Barbora Soukupová...

     
  • 18. listopadu  2017 v 20:05       rubrika: Kultura a jazyk

    Divadlo Romathan oslavilo 25 let působení

    Romské divadlo Romathan z Košic připravilo v rámci svého výročí galavečer, ve kterém uvedlo průřez své tvorby. Divadlo romské národnostní menšiny na Slovensku oslavilo 25 let od svého založení.

     

O kultuře a jazyce Romů

Kultura


Romština


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace