Kultura a jazyk19. září  2019 v 12:07  

Natáčení mi trochu chybí, říká hlavní protagonista snímku Nabarvené ptáče Petr Kotlár

Petr Kotlár ve filmu Nabarvené ptáče - Foto:  Česká televize

Petr Kotlár ve filmu Nabarvené ptáčeFoto:  Česká televize

Film Nabarvené ptáče natočený podle stejnojmenného románu polského spisovatele Jerzyho Kosińského se 11. září dočkal po filmovém festivalu v Benátkách a Torontu i své české premiéry. Do pražského Kongresového centra dorazili herci a tvůrci úspěšného snímku. Na červeném koberci se tak vedle režiséra objevil i herec Radim Fiala, který ve filmu ztvárnil roli velitele Kozáků.

„Když se před 12 lety točil Tobruk, zeptali jsme se Václava, jaká bude jeho další věc. A on že Nabarvené ptáče. Já jsem tu knihu shodou okolností četl 14 dní před tím a říkal jsem si, že to je ne zfilmovatelné. Neuvěřitelně těžké a tak působivé, že k tomu přenést to na plátno je zapotřebí velká odvaha. A Václav tuto odvahu prokázal. Za 11 let to dovedl k premiéře, což je neuvěřitelné.“ 

„Jednou jsme se potkali a on mi řekl, že pro mě má roli velitele Kozáků. A já se na to těšil.“ 

Když jste srovnával scénář s knihou, jak moc se to liší? 

„Rozdíl je v tom, že v knize je všechno dopovězeno. Kdežto tady si divák spoustu věcí domýšlí. Podle mě to je obrovská výhoda filmu, jeho přidaná hodnota. Navíc některé věci, které Václav natočit mohl, tam nejsou, což je také dobře. Je to víc na divákovi a o to je to cennější.“ 

Radim Fiala ve filmu Nabarvené ptáče - Foto:  Jan Dobrovský, Bioscop

Radim Fiala ve filmu Nabarvené ptáčeFoto:  Jan Dobrovský, Bioscop

Po premiérách se psalo, že až sto lidí opustilo sál. Co na to říkáte? 

„To vůbec není pravda. Když jsme byli v Benátkách na světové premiéře – a film byl navíc v hlavní soutěži – tak za celou dobu, tedy 2 hodiny 30 minut, odešli tři lidé. To, že na novinářské projekci odešlo šest nebo osm lidí a pak se napíše, že jich odešly stovky, to je nesmysl. Jedna paní se nechala slyšet, že to nedá. A druhý den byly v českých médiích titulky Nabarvené ptáče, Marhoul: Já to nedám. Prostě nesmysl. A jestli jste viděla ten potlesk – trval osm minut od doby, kdy začaly titulky, až do konce. To také o něčem svědčí.“ 

A nemáte tendence bránit se proti těmto lžím? 

„Co lidé chtějí vědět, dozví se. Sami si udělají názor, až na film přijdou. To je lepší než číst nějaké recenze. Nebo ne?“ 

Natáčení provázela přátelská atmosféra 

Natáčení filmu Nabarvené ptáče v lesích na Českolipsku - Foto: Tomáš Mařas

Natáčení filmu Nabarvené ptáče v lesích na ČeskolipskuFoto: Tomáš Mařas

Kolem prochází Petr Kotlár. 

Radim Fiala: „Péťa je fajn kluk, kdybyste nevěděli!“ 

Petr Kotlár: „Radim je nejlepší na světě!“ 

Radim Fiala: „Naše linky (ve filmu) se neustále míjely, ale protože on tam pořád byl, během natáčení, skamarádili jsme se a jsme kamarádi do dneška. Voláme si, sdělujeme si novinky a tak.“ 

A je to první Rom, se kterým se přátelíte? 

„Ne! Já mám spoustu kamarádů Romů. Já s tím nemám problém, naopak. Vyrůstal jsem v Bohunicích, kde kolem nás byli Romové. Pak jsme se přestěhovali do Brna, do středu města a tam jsem byl na ulici, která byla romská. Takže tam jsme třeba do pěti do rána hráli fotbal. Řada lidí může mít problém, ale já naopak, já to mám rád. Mám rád vaši kulturu. Teď je u nás Zdeněk Godla a já se s ním ohromně bavím. Je to fajn kamarád, výbornej kluk, není namachrovanej. A přitom by mohl být, teď po Mostě!“ 

Chtěli byste si třeba společně zahrát? 

„Nebudeme to říkat, ale něco se tady rýsuje.“ 

Předáváte Petrovi nějaké herecké zkušenosti? 

„Není potřeba, je to přirozený talent, na rozdíl ode mne. Já hrát musím.“ 

Hlavní roli už bych nechtěl, říká hlavní protagonista 

Nabarvené ptáče (Petr Kotlár). - Foto: Jakub Čech

Nabarvené ptáče (Petr Kotlár).Foto: Jakub Čech

Hlavní protagonista filmu Nabarvené ptáče Petr Kotlár pochází z Českého Krumlova. Rád hraje počítačové hry a dnes ho zná téměř každý. Po světové premiéře filmu v Benátkách a Torontu sklidil úspěch i v Praze. 

„Popravdě musím říct, že se mi po některých scénách stýská a natáčení mi trochu chybí. Správně tam měl hrát můj brácha, ale on by zase některé scény zahrát nedokázal. Hrál jsem malého kluka, ale vnímal jsem to normálně. Jsem rád, že jsem teď tady,“ říká Petr Kotlár, který by rád ve své herecké kariéře i nadále pokračoval. 

„Chtěl bych si zahrát v seriálu Ordinace. Radim Fiala, který se mnou hrál, mi říkal, že by tam něco našel. Zkrátka chci něco ještě natočit, ale nechci hlavní roli, protože je to hodně těžký.“ 

Mladinký herec zavzpomínal i na svou dosud nejtěžší natáčecí scénu. 

„Nejtěžší pro mě bylo zastřelení Filipa Kaňkovského. To jsme točili na třikrát.“ 

Snímek Nabarvené ptáče se točil nejen v České republice, ale i na Slovensku a na Ukrajině. 

„Pro mě to nejhorší bylo na Ukrajině. Spali jsme tam v chatkách, nemohl jsem volat domů, nebyla tam žádná síť, nic nefungovalo. Když jsem vyšel ven, nikdo mě neznal, nezdravil mě, nebylo to jako doma.“ 

Ze všech hereckých kolegů si nejvíce oblíbil Radima Fialu, kterého mohou diváci nejčastěji vidět v seriálu z nemocničního prostředí. 

„Radim je hodně dobrej. Já ho beru jako bráchu. Občas mi radil, jak se tvářit a pomáhal mi, jak mám co vnímat. Předával mi zkušenosti, povídali jsme si o tom, jak on točí. Pomáhal mi.“ 

Film o lidech, kteří nepřemýšlejí srdcem 

Z filmu Nabarvené ptáče - Foto:  Jan Dobrovský, Bioscop

Z filmu Nabarvené ptáčeFoto:  Jan Dobrovský, Bioscop

Petra na natáčení doprovázela babička Věra Kotlárová. Podle jejích slov bylo natáčení velmi časově náročné. 

„Kolikrát jsem si říkala, že to už asi nedotočíme. Trvalo to rok a půl, Péťa občas ani nechtěl, ale měl rád celý štáb, měl tam hodně kamarádů. Nejraději snad měl maskéra. Ivo Strangmüllera, toho miloval.“ 

Babička mývala o vnuka i velký strach: 

„Když jsme byli na Slovensku, ve Sládkovičovo, u Dunaje, tak tam měl scénu ve vodě na kládě. A už byl dost daleko od štábu, v proudu, a já neviděla žádný záchranáře, nikoho. Tak to už jsem se opravdu bála. Pak mě ale jeden technik uklidnil a ukázal mi poschovávané potápěče, záchranáře. Do 10 vteřin by byli u něj, takže jsem se bála úplně zbytečně. Režisér měl všechno zařízené tak, že se mu nemohlo nic stát.“ 

Podle Kotlárové film obsahuje silné a emocionální scény, které vypovídají o krutosti 2. světové války. 

„Film je o lidech, kteří nepřemýšlejí srdcem a kteří odsuzují všechno, co se odlišuje. Jak je někdo tmavší, je jiný. Je dobře, že ve filmu ukazují, jaké násilí se páchá na dětech, jak se s nimi zachází. Na nevinných dětech, které za nic nemůžou.“ 

Autor:  Rena Horvátová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

O kultuře a jazyce Romů

Kultura


Romština