Kultura a jazyk31. března  2018 v 20:05  

Příběh Velké noci a ukřižování Ježíše Krista si připomínají i v romských osadách

Kristus na kříži - Foto: CC0 Public domain

Kristus na křížiFoto: CC0 Public domain

Na Slovensku žije kolem 400 tisíc Romů. Dlouhodobě mezi nimi existují velké sociální rozdíly a rozmanitost, která charakterizuje i způsob prožívání velikonočních svátků.

Příběh Velké noci a ukřižování Ježíše Krista si připomínají v romské osadě v Trebišově. Na Velký pátek se Romové účastní Křížové cesty, kterou vede kněz z farnosti Navštívení Panny Marie v Trebišově Jozef Gnip. 

„Přicházíme do této romské osady, abychom jim zvěstovali tu radostnou zvěst, že Ježíš zemřel za všechny lidi. I oni jsou jeho milované děti. Proto sem přicházíme i s křížem a s ukřižovaným, abychom jim názorně ukázali, že Ježíš byl za ně ukřižovaný a chce spasit i je.“ 

Křížová cesta vede mezi příbytky v osadě. 

„Na Velký pátek v době oběda, kdy byl Ježíš ukřižovaný, přicházíme jim zvěstovat tuto zvěst, že Bůh je tak miluje, že dal svého syna i za ně.“ 

V některých slovenských regionech si Romové připravují i příběh Křížové cesty, který sami hrají. 

„Moje jméno je Pilát. Jednoho dne přede mě přivedli muže jménem Ježíš. Žalovali na něj, že se vydává za židovského krále. Byl to výjimečný muž, ale to jsem pochopil až později.“ 

„Jsem Marta, žena z davu. Stála jsem tam, když odsoudili Ježíše. Zazněl rozsudek. Nikdo neprotestoval. Nikdo se ho nezastal. Byl v tom úplně sám.“ 

„Byl jsem u toho, já obyčejný římský legionář Lauricius. Odsouzený pod tíhou kříže padnul. Nikdo mu nepodal ruku. Nikdo mu nepomohl vstát. Musel sám.“ 

„Spatřila jsem ho. Skoro mi puklo srdce žalem, když jsem ho viděla. Můj syn, celý zkrvavený, zbičovaný, ale rozhodnutý zemřít za nás všechny.“ 

Na východě země je zvykem část oběda před jeho servírováním na stůl nechat posvětit v kostele. Romské rodiny míří za duchovními s košíky naplněnými nejčastěji vajíčky a šunkou. No, nejen těmito potravinami. 

„Samozřejmě tam je i kousek klobásy a vůbec všechno, co tam patří.“ 

„Vybalíme všechno z košíku, najíme se, pomodlíme se.“ 

Na středním Slovensku, v obci Očová, se velikonoční dny slaví úplně identicky jako u Neromů, kromě toho se ale připravují řízky, bramborový salát, uzené maso, goja, marikľe a pečou se různé koláče. Na Velkou noc se podle romské básnířky Denisy Havrľové tradičně hrál fotbalový zápas mezi ženatými a svobodnými muži. 

„Všichni se tam sešli, všichni sousedé, ženy, muži, děti. Všechny ženy donesly nějaké koláče a dobroty z Velké noci. A byla to velikánská zábava.“ 

Doma se barví vajíčka nejrůznějšími barvami. V pátek se nevaří, jedí se postní jídla, žádné maso, ani sladkosti. Denisa Havrľová si spojuje Velkou noc v Očové ještě s jednou zkušeností: 

„Nikdy nezapomenu na ruské voňavky a jejich specifickou vůni, která trvala potom ještě týden, nebo i dva po Velké noci.“ 

Na velikonoční pondělí romští chlapci a muži polévají děvčata i ženy. 

Dodejme, že Romové se v Evropě začali usazovat na přelomu 16. a 17. století. Časově se přesně nedá vymezit, kdy začali slavit Velkou noc. Zvyky a tradice svátků zmrtvýchvstání Ježíše Krista začali pravděpodobně přebírat ze zvyků majoritní společnosti právě na přelomu těchto století. 

Autor:  Miroslav Strelec  (mst)
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

O kultuře a jazyce Romů

Kultura


Romština


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace