Kultura a jazyk23. září  2017 v 20:05  

Romští výtvarníci tvořili na 5. uměleckém sympoziu v Muzeu romské kultury

Jana Hejkrlíková při tvorbě obrazu otroků odvážených z Afriky - Foto: Jana Šustová

Jana Hejkrlíková při tvorbě obrazu otroků odvážených z AfrikyFoto: Jana Šustová

Romští výtvarníci z několika zemí pracovali celý minulý týden v Muzeu romské kultury v Brně, kde se sešli na uměleckém sympoziu. Umělci nejen tvořili, ale také se mohli zúčastnit kurzů malby, kresby a sochařství. Akce byla přístupná i veřejnosti.

Historické zkušenosti Romů a jejich srovnání s emancipačním hnutím Afroameričanů – i to mohlo být inspirací pro tvorbu účastníků uměleckého sympozia. Například Janu Hejkrlíkovou jsem zastihla při práci na obrazu lodi plné Afričanů. 

„Téma je africký naturalismus s podtextem rovnosti lidí, tedy rasismus a nerasismus. Každý to nějak pojal. Já tady mám cestu z Afriky do Ameriky, tedy téma otroctví – kolik těch lidí natlačili do těch lodí. Vnímám to tak, že nejdřív západní země kolonizovaly, a teď brojí proti tomu, že ti lidé sem jdou přirozeně, že tady chtějí žít. A proto maluji tohle.“ 

Rovněž další dva obrazy Jany Hejkrlíkové měly africké téma. 

„Není povinné, ale mě to zaujalo. Takže třeba támhle jsem udělala Rytmus paměti národů – dole je djembe a nahoru stoupá rytmus. A tady zase připravuji migraci s dromedáry, sice tam nebude velbloud, spíš nahoru namaluji takovou africkou bohyni a budou tam jen stopy a třeba poválené bubínky nebo něco takového, jakože tam ti lidé byli.“ 

Jozef Brand na uměleckém sympoziu vytvořil romského harmonikáře a pejska - Foto: Jana Šustová

Jozef Brand na uměleckém sympoziu vytvořil romského harmonikáře a pejskaFoto: Jana Šustová

Sochař Jozef Brand v počátcích své tvorby modeloval z chlebové střídky. V roce 2008 se na sympoziu romských sochařů v Muzeu romské kultury seznámil s prací s voskem. Tentokrát tvořil ze sochařské hlíny. 

„Udělal jsem Venuši, romského harmonikáře a pejska – to je naše tradice.“ 

Talentovaný malíř Paly Paštika na sympoziu vytvořil tři obrazy krajin a během našeho rozhovoru zrovna pracoval na portrétu manželky romského asistenta prevence kriminality z Brna. 

Paly Paštika maluje obraz manželky romského asistenta prevence kriminality z Brna - Foto: Jana Šustová

Paly Paštika maluje obraz manželky romského asistenta prevence kriminality z BrnaFoto: Jana Šustová

„Pořád jsme se rozhodovali, co namalovat, tohle je čtvrtý obraz. A rozhodli jsme se, že namaluji jeho ženu, která byla v novinách a zaujala mě ta barevnost.“ 

Vyučený malíř pokojů Paly Paštika však nepracuje jen s formátem závěsného obrazu, ale vytváří také reliéfní plastické obrazy na zdech. 

„Baví mě plastika. Ten obraz je sice těžší, protože to tam musím vytvarovat, potom vybarvovat, napouštět určitými penetracemi proti vlhkosti, aby to drželo...“ 

Jeho monumentální plastiky zdobí například banku, obchodní centrum a výstaviště v Českých Budějovicích, nebo třeba kavárnu církve adventistů v Praze. 

„Vytvářel jsem je v Ateliéru 8000. Když žil architekt Střítecký, tak viděl mé dílo (už nevím, kde jsem to poprvé udělal) a rozhodli jsme se, že to budu malovat u nich v Ateliéru 8000 v Českých Budějovicích. Pak to vidělo víc lidí a začali, že by to chtěli taky, takže to bylo v kavárně v Budějovicích, něco jsem vytvářel v Praze. A můžu vám říct, že už ani nevím kde, nepamatuji si to. Udělám to, a zapomenu, kde to bylo. Ale mám radost z toho, když za čas někam přijdu a vidím to a ještě se ptám: Kdo to maloval? A oni řeknout: Ty, Paly. A to mě potěší.“ 

Irena Eliášová mladší pracuje jako prodavačka, žije v Liberci a v posledních čtyřech letech se ve volném čase věnuje výtvarné tvorbě. Na sympoziu vytvořila abstraktní obraz. 

„Určitě mi to dalo hodně, protože jsme tady měli malíře i nemalíře a pochytila jsem od nich hodně techniky, takže teď už toho vím víc třeba ohledně barev.“ 

K výtvarné činnosti se dostala sama, ale jistou roli v tom sehrála i její maminka, romská spisovatelka Irena Eliášová, když vydávala jednu ze svých knih. 

„Trochu mě inspirovala maminka, která píše a říkala: Nakresli mi něco na obal. Já jsem něco nakreslila a tak nějak to asi vzniklo.“ 

Pro nakladatelství Kher vytvořila obálku sbírky pohádek romských autorů a ilustrace k dalším knihám. 

„Byla to pohádka Otcův duch. A pak to byla tvorba maminky Naše osada a myslím, že tam ještě byl Listopad.“ 

Díla účastníků uměleckého sympozia budou od listopadu do ledna vystaveny v Místodržitelském paláci v Brně v prostorách Moravské galerie. 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

  • 3. prosince  2017 v 20:05       rubrika: Kultura a jazyk

    Malíř Paly Paštika vytváří i neobvyklé reliéfní obrazy

    Unikátní reliéfní obrazy ve veřejných prostorách, jako je třeba obchodní centrum, kavárna nebo banka, jsou dílem nenápadného romského výtvarníka Palyho Paštiky. K výtvarné tvorbě si našel cestu už v dětství, pak se...

     
  • 2. prosince  2017 v 20:05       rubrika: Kultura a jazyk

    Divadelní komedie Miri Fajta

    Ve čtvrtek 23. listopadu proběhla v nově zbudovaném prostoru sociálních služeb DROMU Brno předpremiéra divadelního představení Miri Fajta. V činžovním domě na Bratislavské ulici č. 41 bydlí z 90% romské rodiny tvořící...

     
  • 25. listopadu  2017 v 20:05       rubrika: Kultura a jazyk

    Čhavorenge a Česká filharmonie: Spojení, které dává smysl

    Děti ze sociálně vyloučené lokality ve Vysokém Mýtě se zapojily do činnosti romského pěveckého sboru. Ten nese název Čhavorenge a je známý tím, že vystupuje společně s Českou filharmonií. Redaktorka Barbora Soukupová...

     

O kultuře a jazyce Romů

Kultura


Romština


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace