Osobnosti21. února  2019 v 09:27  

Jan Balog: V Palaestře dodáváme dětem sebevědomí

Zakladatel projektu Palaestra Jan Balog - Foto: Alžběta Švarcová

Zakladatel projektu Palaestra Jan BalogFoto: Alžběta Švarcová

Když v roce 1999 založil juniorský mistr republiky z roku 1985 Jan Balog pražský spolek Palaestra, možná si ani neuvědomoval, kolik vychová sportovních špiček a kolika dětem dá životní šanci. Palaestra je pro některé děti jedinou alternativou, aby se beze smyslu netoulaly po ulici. Najdou tady kamarády, ale i prostor k řešení trampot. Trenér Jan Balog naslouchá i šikanovaným dětem.

Mezi šikanované děti patří i dvanáctiletý Martin: 

„Zažít šikanu není moc dobrý, zvlášť když se neumíte bránit. Například jednou jsem šel na oběd a před školou si na mě všichni počkali.“ 

Kolik jich bylo? 

„Skoro půlka třídy, protože nás je patnáct.“ 

Pokřikovali na Tebe? 

„Jo, pokřikovali. Rasistický slova, a že mě chtějí zabít, apod. Hrozně mi to vadilo.“ 

A ta šikana pořád trvá, nebo už ne? 

„Spíš už ne, nebo ne tak moc jako předtím.“ 

Týkalo se to jenom toho, že jsi Rom, nebo se do Tebe strefovali i z jiného důvodu. 

„Nejspíš jenom kvůli tomu, že jsem Rom.“ 

Ty jsi začal navštěvovat klub Palaestra, kde ses věnoval boxu a hodně sis povídal s trenérem, panem Balogem. 

„Povídali jsme si o tom chování. A taky mi říkal, že ty chvaty, co se naučím v klubu Palaestra, nesmím používat ve škole. To pro mě bylo docela těžký, protože v té době ještě byla ve škole ta šikana. Musel jsem proto držet nervy, aby mi to neulítlo. Ale i tak mi to v tom hodně pomohlo.“ 

Budovat pozitivní hodnoty 

„Je to hodně citlivé a specifické, pracovat s dětmi, které si zažily šikanu, říká Jan Balog z klubu Palaestra.“

„V zásadě nechtějí chodit do školy. Mají tam problém, pojmenují je. Někdo se k nim chová hrubě. Paní učitelka jim říká něco, čemu nerozumí, nechápou souvislosti. Tohle my spolu rozkryjeme a snažíme se i rodičům říct, co mají dělat.“ 

V takové situaci je asi nejdůležitější rodič, který dítě vyslechne, nezpochybní jeho výpověď a věří mu. A pak se to následně řeší. Jak potom dítěti napomáháte Vy? 

„Budujeme v něm hlavně sebevědomí. Máte třeba kluka, který je etnicky Rom, oni mu nadávají, že je Rom a on nechápe, v čem je tolik jiný a proč mu ty děti tyhle věci říkají. Takže mu vysvětlíte historii a řeknete mu, že i romství je hodnota a že patříme do státu, že jsme občani České republiky a že se nemá za co stydět. Je potřeba budovat ty pozitivní hodnoty. Takže to děláme.“ 

Pane Balogu, kolik Vám bylo let, když jste začínal s boxem? 

„Mě bylo 11 let. A začínal jsem u Lokomotivy Košice.“ 

Co Vás k tomu vedlo? 

„Můj bratr mě tam vzal. Já jsem měl velkou snahu uspět. Byl jsem ošklivý, malý dítě, které bylo všude možně diskriminované.“ 

Zažil jste šikanu? 

„Svým způsobem ano. Tu etnickou. Já chodil do základní školy na Slovensku a to bylo tehdy úplně jinak než v současnosti. Byl to jeden z důvodů, proč jsem se chtěl seberealizovat. Já jsem už ve 14, 15 letech měl pedagogický schopnosti a dělal jsem asistenta trenérům. Box učím už od 15 let a většinou mám úspěch.“ 

Když máte nejvyšší trenérskou licenci, koho můžete trénovat? 

„Jde o to, že s trenérskou licencí můžete třeba podnikat, apod., ale s mezinárodní můžete na MS světa, MS Evropy, na olympiádu. To je ten hlavní důvod. Proto mám třeba i já světovou licenci, protože běžně vychovávám někoho, kdo má ambice jet na mistrovství Evropy. Já byl i reprezentační trenér České republiky a jeden čas jsem byl asistentem Sportovního centra mládeže v Praze. Když máte tuto dovednost, můžete na ty největší turnaje na světě, což je to, co jsem vždycky chtěl.“ 

Autor:  Iveta Demeterová  (ide)
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice

Významní Romové

Světové osobnosti


Osobnosti z Česka a Slovenska