Milan Sulej a Rosťa Chroust: Tým, který spojuje zpěv

25. leden 2019

Operní pěvec Milan Sulej a Rosťa Chroust spolu spolupracují díky zpěvu. Oba si prošli těžkým životním obdobím, ze kterého si odnesli velký umělecký náboj, který v současné době využívají ke své umělecké činnosti. Jan Rosenberg se zeptal, proč Milan Sulej preferuje zpěv v italštině.

„Text v italštině je pro mě lépe zpívatelný, ale velice rád zpívám i česky.“

Zpíval jste v romštině? Zkoušíte to někdy, nebo chystáte něco v romštině?

„V romštině jsem nikdy nezpíval, neumím romsky. Možná bych se ale něco velmi rád naučil. Romské písně jsou velmi melodické, velmi krásné. Pokud bych měl nabídku a možnost, tak jistě nepohrdnu. Velmi rád."

V poslední soutěži jste byl v roce 2010. Otevřelo Vám to cestu na prkna, která znamenají svět?

„V roce 2010 jsem se účastnil Československé Talentmánie. Zpíval jsem árii Nabucca Va pensiero, neboli Sbor Židů. Tato skladba mě dovedla až do superfinále.“

Otevřelo Vám to cestu dál?

„Určitě ano, jako všechny tyto talentové soutěže. Stal jsem se mediálně známým.“

Musím podotknout, že spolu s námi je tu Váš kolega Rosťa Chroust. Jak dlouho zpíváte s panem Sulejem?

„Mě Milan oslovil a chtěl, abych mu předvedl svůj zpěv.“

„Já do toho trochu vstoupím. Já jsem si s Rosťou začal psát na Facebooku někdy v březnu, dubnu loňského roku. Tak jsem zjistil, že miluje operu, že miluje zpěv. A vyústilo to tím, že spolu začínáme zpívat. On má nesmírně krásný hlas, krásný lyrický spintotenor. Nevěnujeme se jenom opeře, ale i popu a pop opeře. Ale už nechám mluvit Rosťu.“

„Mě to samozřejmě velmi potěšilo, když jsem dostal nabídku, abych společně s Milanem natočil duet. Momentálně k němu chystáme i videoklip. Naše spolupráce tedy probíhá od dubna.“

Rosťo, přibližte nám, co je pop opera?

„Pop operu zpívá zpěvák, který chce přenést operu širší veřejnosti.“

Milane, co jste vystudoval a od kolika let zpíváte?

„Zpívám od malička, od zhruba dvou let, a to díky mojí babičce, se kterou jsem vyrůstal na jedné vesnici na Domažlicku. Rodiče nemohli mít děti, takže si mě, když mi byli dva měsíce, přivezli z kojeneckého ústavu v Aši. Babička zpívala lidové písničky a já s ní začal zpívat. Později jsem dělal zkoušky na konzervatoř, ale nebyl jsem přijat. V roce 1991, v 16 letech, jsem udělal konkurz do Divadla JK Tyla v Plzni. Působil jsem tam v roli Rudolfa v Pucciniho La Bohéma a potom v dalších divadlech. Nemám konzervatoř, učil jsem se obráběčem kovů. Hrozně mě to nebavilo. Zpěvu jsem se podrobil nakonec soukromě na plzeňské konzervatoři u paní profesorky Ludmily Kotnauerové a pana profesora Jana Jandy.“

autor: Jan Rosenberg
Spustit audio