Zemřela romská spisovatelka a pedagožka Hilda Pášová
V následujících minutách si připomeneme z archívu O Roma vakeren / spisovatelku, pedagožku, moderátorku Hildu Pášovou, která zemřela v pondělí po dlouhé nemoci ve věku 76 let. Její jméno je také spojeno s prací v Romské občanské iniciativě. Pedagogicky se věnovala dětem ze základních a středních škol. Poslední rozloučení se bude konat v pondělí 12. března v 11 hodin v kapli sv. Václava na Vinohradském hřbitově.
Jméno Hilda Pášová není mezi Romy neznámé. Několik let totiž v televizi moderovala romský pořad Točkolotoč, po revoluci stála u zrodu Romské občanské iniciativy, učila romské žáky i studenty a řadu let se zabývala sociální prací. Na popud romistky Mileny Hübschmannové se začala věnovat i literární tvorbě v romštině. Narodila se v roce 1941 ve Vlčanech na Slovensku v muzikantské rodině, ale poválečná bída přivedla její rodinu za prací do Čech.
„My jsme sem přišli hned v roce 1947 a přistěhovali jsme se do Letňan, což bylo kousíček za Prahou. Dřív to byla malá vesnička, dnes už tam bydlí několik desítek tisíc obyvatel, je tam dokonce konečná stanice metra. Do těch Letňan jsme se v roce 1947 přistěhovali nejenom my, ale skoro půlka osady – se všemi tetičkami, strýčky, příbuznými, jejich dětmi – malými, velkými... Byla to půlka vlaku. Byli to všichni příbuzní a všichni jsme zakotvili v Letňanech. Tam se nám hodně zalíbilo a všichni tam sehnali práci. Je tam hodně průmyslových závodů, takže v té době nebyl žádný problém sehnat místo.“
Hildě Pášové bylo tehdy zhruba pět let a o rok později měla začít navštěvovat českou školu. A tak se musela vypořádat s češtinou, kterou ze své rodiny neznala.
„Rodiče pocházeli z jižního Slovenska (Nové Zámka, Galanta, Šaľa), a to za války patřilo pod maďarskou správu. Moji rodiče měli maďarské školy, takže uměli romsky a maďarsky. Když chtěli, abych nerozuměla, tak mluvili maďarsky, jinak mezi sebou mluvili romsky. A já jsem se naučila česky a s rodiči jsem mluvila romsky.“
Čeština byla po příchodu do Letňan oříškem i pro dospělé členy rodiny.
„To byla velmi nelehká situace, protože žádný z těch desítek příbuzných, kteří přijeli včetně mých rodičů, neuměl ani slovo česky. Ale museli začít fungovat od prvního okamžiku, od prvního dne, protože děti musely jíst, muselo se jít nakoupit, musely se řešit každodenní starosti. Jakmile jsme se ubytovali, dostali jsme byty, tak rodiče nastoupili do zaměstnání, kde dostali práci, na kterou stačili. Většinou dělali pomocné práce a ženy pracovaly jako uklízečky. Tu češtinu se učili za pochodu.“
A co vlastně přimělo rodinu Hildy Pášové k odchodu ze Slovenska?
„Po válce tam absolutně nezavadili o práci. Nebylo tam možné žít, nebylo možné sehnat zaměstnání, živobytí, takže by tam umřeli hlady. Otec byl muzikant, Romové tam měli svoje kapely, ale nebylo tam pro koho hrát. Byl konec války, byl zmatek, nikde nebyl dostatek jídla, nebyla práce. A tady v Čechách bylo práce dost pro všechny.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
