Tradice a povolání23. prosince  2017 v 20:05  

Jak slaví Vánoce Romové ve slovenských osadách?

Většina romských vánočních zvyků souvisí s křesťanskými tradicemi - Foto: Irena Šarounová

Většina romských vánočních zvyků souvisí s křesťanskými tradicemiFoto: Irena Šarounová

Vánoce, anebo romsky karačoňa, jsou svátky pohody, klidu, míru, ale i hojnosti. Každý je prožívá jinak, ale ve své podstatě velmi podobně. Štědrá večeře, koledy, dárečky, půlnoční mše, setkání s rodinou. I takové jsou Vánoce u Romů. Jak tráví nejkrásnější svátky v roce Romové u našich sousedů, přiblíží kolega Miroslav Strelec.

I když existují vánoční zvyky, které jsou součástí tradiční romské kultury, nemůžeme hovořit o tom, že by existovaly specifické romské Vánoce. Většina romských vánočních zvyků souvisí s křesťanskou tradicí či s tradicemi většinové společnosti. To, co je společné pro Romy i ostatní obyvatele Slovenska, je úsilí prožít Vánoce v kruhu rodiny. Pokračuje Mária Lacková z osady ve Zvolenské Slatině: 

„Všechno není jen o penězích. Hlavně abychom byli všichni z rodiny zdraví!“ 

Za letošní Vánoce nedala Mária Lacková více jak 100 EUR. Hladovět její rodina během štědrovečerní večeře ale nebude: 

„Krkovičku, sekanou, jablka, kompoty, kapustu … všechno.“ 

Ve svátečním menu převažují sytá jídla, smažené maso a uzeniny, tedy jídla, které jsou v chudých regionech považována za projevy hojnosti. Vaří se i halušky s kapustou na kyselo, anebo s mákem, které jsou jednoduché na přípravu a levné. A jaké dárky by si přály dcery paní Márie? 

„Aby v mojí rodině vládla láska a porozumění. A pro moje děti hlavně zdraví.“ 

I pro Romy jsou součástí vánoční výzdoby stromky s různorodými ozdobami a dekorace. Ve skromném, ale čistém příbytku u Milana Botoše byste ale symbol Vánoc hledali marně: 

„Kdybych si šel uříznout stromek do lesa, bylo by to proti zákonu a byl bych potrestaný. Koupit si ho nemůžu, nemám dostatečné finanční prostředky.“ 

Otec osmi dětí sám přiznává, že žije chudě. Dětem říká, aby si vánoční stromek představily: 

„Dětem jsem nadělil jídlo, aby se najedly.“ 

Navzdory chudým podmínkám přejí osadníci ze Zvolenské Slatiny všem lidem jen to nejlepší. 

Když zní zpěv, mizí žal 

K romským Vánocům patří písně a hudba. I když v osadách slyšíte z rádií, televizí a přehrávačů hlavně moderní hudbu, během Vánoc znějí z domovů i tklivé melodie romských písní. Jak říká stará romská moudrost ‚když zní zpěv, mizí žal‘. Ve vesnicích, kde žijí Romové, není nouze ani o koledníky. Na své zkušenosti s nimi vzpomíná romská spisovatelka Zdenka Mahajová: 

„Když jsme byli malí, chodívali jsme k babičce a naši a všichni dospělí chodili koledovat. Začali se chystat už po obědě, a když to všechno obešli, což trvalo dlouho, přišli ke štědrovečerní večeři a to, co vykoledovali, to bylo na stole. Ale bylo to dobré, protože každý už měl nachystáno a každý jim dal, protože Vánoce obměkčují lidská srdce.“ 

Součástí vánočních dní je setkání celé rodiny, na které dodnes ráda vzpomíná hudebnice ze skupiny Cigánski diabli, Silvia Šarköziová: 

„Kdybych mohla mít jedno přání, chtěla bych zažít ještě jedny Vánoce, kde by byly všechny babičky, které už nejsou mezi námi, moji i manželovi rodiče. Zkrátka abychom se ještě jednou spolu setkali u stolu, to by bylo super.“ 

Na závěr - ještě jeden zvyk je pro Romy typický. Na Vánoce se navštěvují nejen rodiny, ale i sousedé. Vánoce jsou pro všechny od pradávna symbolem smíření a odpuštění. 

Autor:  Miroslav Strelec  (mst)
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace