Výstavní síň v Karviné nabízí výstavu romských řemesel

28. říjen 2015

Co asi dělali kdysi Romové, když takzvaně hauzírovali? Pokud si za tímto pojmem nic konkrétního nepředstavíte, poučí vás výstava o romských řemeslech. Muzeum Těšínska ji zapůjčilo pro Výstavní síň v Karviné.

Generace prababiček a babiček si možná ještě vzpomenou, že v minulosti romské rodiny kočovaly a přitom si hledaly různou obživu. Kromě příležitostného prodeje nebo drobných služeb po domech se ale Romové vyznali i v řemeslech. Živilo je zpracování dřeva, pletení košíků nebo třeba práce s kovářským kladivem.

„Největším tahákem bude určitě kovářské řemeslo,“ říká Eva Hovorková, etnografka a kurátorka výstavy o romských řemeslech ve Výstavní síni v Karviné. „Kovářství bylo zajímavé tím, že Romové přinesli do Evropy technologii studeného kování, která tady nebyla známá. Znamenalo to, že mohli opravovat již hotové výrobky za nižších teplot, než za jakých se u nás kovalo,“ vysvětluje kurátorka.

V jedné vitríně jsou i podkovy, protože s koňmi jsou Romové také spjati. „Jako další způsob obživy měli chov koní a obstarávání toho koně se vším všudy,“ dodává Eva Hovorková.


„Hauzírování“
Opravy deštníků a domácích potřeb, broušení nožů a nůžek, výkup různých materiálů (kůže, textil), čištění peří či drobný podomní prodej (nádobí, galanterie, textilu apod.) patřily mezi doplňkové činnosti kočovných Romů. Především olašští Romové a Sintové (skupina německých Romů) se jim i dnes věnují jako hlavnímu zdroji obživy.

Další vitrína se zaměřuje na hudbu a umění. Najdete tam třeba i karty. To všechno také k Romům patří, i když vlastně nejde o řemeslo.

„To jsou takzvané podružné nebo doplňkové obživné takzvané hauzírování. K tomu patří i provozování magie, to je to typické cikánské věštění, jak jsme i z různých filmů zvyklí, že cikánka hádá z ruky. Nebo jsou tady věštírenské karty. Patří tady i souprava k opravě deštníků, protože tím se taky někteří Romové živili,“ připomíná etnografka.

Další zajímavosti si poslechněte v záznamu našeho magazínu Křížem krajem – viz odkaz ‚Přehrajte si celý příspěvek‘.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.