Ábel Ravasz: Situace v ČR je o něco snazší než na Slovensku, vzájemně se ale můžeme inspirovat

Slovenská republika má nejen zmocněnce pro menšiny, ale i zmocněnce pro romské komunity. Proč?

„Vyplývá to ze specifické situace romských komunit na Slovensku. Zmocněnec pro národnostní menšiny má na starosti podporu menšinových kultur, jazykový zákon, dvojjazyčnost. Romská komunita je ale do jisté míry i sociální menšina, tzn., že velká část této komunity žije v sociálně slabších podmínkách. Jedna třetina žije zcela integrovaně, další v poměrně standartních podmínkách, i když nuzněji než majorita, a poslední třetina žije v osadách nebo v obcích s romskou většinou. My pracujeme s tou poslední, ale i druhou skupinou.“

Můžete Vaše působení trochu přiblížit? Daří se Vám, nebo narážíte na problémy, které se zatím nedaří řešit?

„Právě jsme dokončili program pro terénní sociální práci a pro komunitní centra. Bohužel, zákon je tak nastavený, že se do těchto pozic může dostat jen člověk s vysokoškolským diplomem druhého stupně ze sociální práce. Já tomu na jednu stranu rozumím, na druhou stranu se do těchto pozic nemohli dostat Romové z komunit. Inicioval jsem proto změnu zákona a teď je to tak, že pokud má člověk alespoň maturitu a nastoupí do školy, může paralelně nastoupit do práce.“

„Podobných legislativních změn ve prospěch romských komunit jsme získali několik. Například máme konečně zákon o pozemkových úpravách, který umožňuje starostům zacházet s pozemky pod romskými osadami. Ty velmi často stojí na nejasných pozemcích a my do nich nemůžeme investovat. Dále máme měnový fond pro podporu národnostních kultur, který se týká romské menšiny. A hlavně, vláda se konečně rozhodla zavést povinnou předškolní docházku.“

Romskou komunitu má samozřejmě i Česká republika, kde jsou problémy zjevně menší. Může být situace českých Romů pro Vás nějak inspirativní?

„Funguje tu velmi vzácná spolupráce s českými autoritami, např. s Agenturou pro sociální začleňování v ČR. Dobré nápady přicházejí i od nás. Naše nezisková sféra začala podporovat projekt romských domovníků, což v Čechách převzali a teď i Slovensko na to reaguje na státní úrovni. Myslím si, že v Čechách je situace trochu lehčí. V porovnání se Slovenskem mají menší komunitu – tady pomalu každý desátý občan je Rom. V ČR se také nebáli učinit některé kroky, které na Slovensku zatím chybí. Myslím si proto, že situace v Česku pro nás může být inspirací.“