Boj proti obchodníkům s chudobou v praxi. Doplatky na bydlení klesly za rok o čtvrtinu

Ubytovna v Ústí nad Labem - Foto: Michaela Danelová

Ubytovna v Ústí nad LabemFoto: Michaela Danelová

Na doplatky za bydlení stát za 11 měsíců loňského roku vyplatil 1,74 miliardy korun. Je to o čtvrtinu méně než za stejné období roku 2017. Klesl také počet lidí, kteří na tyto dávky dosáhnou. Vyplývá to z dat, která Úřad práce ČR poskytl serveru iROZHLAS.cz. Pokles částečně způsobují bezdoplatkové zóny, které si zřizují města a obce, podle Úřadu práce má ale vliv i dobrá ekonomická situace.

Počet lidí, kteří dostali doplatek na bydlení, klesl meziročně mezi listopadem 2017 a listopadem 2018 o čtvrtinu. Před rokem jich bylo v celé republice 49 300, letos 37 500. Snížil se také objem vyplacených dávek: ze 185,8 milionu korun v listopadu 2017 klesl na 149,8 milionu korun v listopadu 2018. 

Ještě větší pokles je patrný při srovnání 11 měsíců uplynulého roku se stejným obdobím toho předchozího. Zatímco v roce 2018 vyplatili úředníci na doplatcích na bydlení 1,74 miliardy korun, za stejné období předchozího roku to bylo 2,23 miliardy. 

Vyplácení doplatků na bydlení omezují v řadě měst či obcí opatření, která vyhlašují zóny se zvýšeným výskytem negativních jevů. V nich poté nově přistěhovalí obyvatelé o příspěvek žádat nemohou. 

Jak ale říká mluvčí Úřadu práce Kateřina Beránková, na úbytku se nedá prokázat vliv bezdoplatkových zón. „Hlavním důvodem poklesu počtu vyplácených dávek je intenzivní činnost s klienty, narůstající počet šetření, která Úřad práce provádí, a samozřejmě k tomuto trendu přispívá dobrá ekonomická situace v České republice a vysoká nabídka volných pracovních míst,“ řekla Českému rozhlasu Sever Beránková.  

K vyhlášení bezdoplatkových zón přistoupily města a obce ve 12 krajích Česka. Výjimkou jsou pouze Jihomoravský a Pardubický kraj. Vyplývá to z dat Institutu pro sociální inkluzi. Na jaře roku 2019 by je chtělo mít 71 měst či obcí. Vyhlásit bezdoplatkovou zónu může obec v místech, kde se narušuje veřejný pořádek, ohrožují děti či tam jsou lidé pod vlivem alkoholu a drog. V této zóně pak noví žadatelé doplatek na bydlení nedostanou. 

Přibývají další zóny 

Opatření již vydaly a případně i následně rozšířily například Most, Ústí nad Labem, Bruntál nebo Karviná, jak uvedl již dříve institut. Podle něj za malé obce rozhodují vyhlášení bezdoplatkových zón větší místa, pro která se pak menší města a vsi stávají „odkladištěm chudých“.  

V Karviné lidé nedostanou příspěvek na bydlení v šesti lokalitách. „Jelikož se nám tam stěhovali problémoví občané, skupovali nám tam byty obchodníci s chudobou a my jsme tomu chtěli zabránit,“ řekl Českému rozhlasu Ostrava mluvčí karvinského magistrátu Lukáš Hudeček. 

S bezdoplatkovými zónami má proto podle něj Karviná dobré zkušenosti, negativní jevy se díky nim daří vymýtit. „Je tam větší pořádek. Ti, co tam už bydlí a dělali nepořádek, zjistili, že jinde ve městě už se neubytují, a začali proto sekat dobrotu,“ uvedl. Karviná proto plánuje ještě v lednu zřídit dvě další bezdoplatkové zóny.  

Loni v lednu vyplatila krajská pobočka Úřadu práce na doplatcích za bydlení skoro 48 milionů, v listopadu 2018 už jen 39 milionů. Podle Úřadu práce nemohou ale za pokles této částky jen bezdoplatkové zóny, ale také ekonomická situace. 

Opatření proti seniorům? 

V Ústí nad Labem chtějí pomocí bezdoplatkových zón zabránit ziskům spekulantům, kteří ubytovávají chudé lidi v často nevyhovujících domech a bytech. Vedení města chce podle mluvčí města Romany Macové celoplošným opatřením také zabránit přílivu dalších sociálně slabých obyvatel. Opatření navrhlo již minulé vedení města, to nové ho ale podporuje.  

„Záměr je spíš nějaká prevence nežádoucích jevů, rizikového chování a podobně. Není to optimální, ale měli bychom využít všech možností k tomu, abychom intervenovali a snažili se neopomíjet, že naše město je cílem různých skupin podnikatelů, kteří si tady vytváří byznys s chudobou,“ řekl náměstek primátora Tomáš Vlach (ANO). 

Naopak podle bývalé radní a zastupitelky Yvety Tomkové (Vaše Ústí) není celoplošné nařízení nejlepší. „Rozhodně to žádné spekulanty s byty nezastavilo, byty skupují dál. Opatření má negativní vliv například na seniory,“ uvedla. Na Ústecku klesl od ledna 2017 do listopadu 2018 počet domácností, které pobírají doplatky na bydlení, o 464. 

Chybí systém 

Podle analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se počet takzvaných vyloučených lokalit mezi lety 2006 až 2014 v Česku zdvojnásobil. Zatímco před 12 lety bylo chudinských domů, ulic a čtvrtí kolem tří stovek, o osm let později už 606. Tato ghetta byla ve 297 městech a obcích, žilo v nich až 115 tisíc lidí. V roce 2006 to bylo 80 tisíc osob. Podle výroční zprávy o stavu romské menšiny za loňský rok v sociálním vyloučení žila polovina Romů. Podle odhadů koordinátorů pro záležitosti romské menšiny to bylo kolem 120 tisíc dětí a dospělých. 

Zástupci institutu i dalších organizací na pomoc lidem v nouzi opakovaně uvádějí, že pouhé zpřísnění pravidel vyplácení dávek problémy v Česku nevyřeší a lidi z ubytoven a nevyhovujícího bydlení do běžných bytů nedostane. Odborníci na sociální problematiku i některá města volají po vytvoření systému sociálního bydlení. Ten v Česku nyní neexistuje. 

Babišova vláda se v programovém prohlášení zavázala, že zákon o sociálním bydlení připraví. V kapitole o bytové politice stojí, že norma bude řešit potřeby lidí v nouzi a na okraji společnosti, vytvoří podmínky pro obce a s nájemníky sociálních bytů budou pracovat sociální pracovníci. Premiér Andrej Babiš (ANO) později uvedl, že nevznikne samostatný zákon, ale že se vláda soustředí na program výstavby. Zástupci resortů sestavili seznam 15 opatření. 

Mezi těmito podněty je regulování pronájmu více bytů živnostenským oprávněním, stanovení hygienických standardů bytů, posílení policie a sociální práce v ghettech či sloučení dvou dávek na bydlení do jedné. Zajistit se má vymahatelnost dodržování pravidel sousedského soužití i to, aby „všichni práceschopní skutečně pracovali“, stojí v souhrnu podnětů. Podle institutu tato opatření nemusí stačit.  

Vyplácení dávek hmotné nouze se v posledních letech zpřísňuje. Vedle možnosti vyhlásit bezdoplatkové zóny se loni v červnu 2018 snížil doplatek na bydlení do ubytoven. Pokud také lidé neprokážou vazbu k obci, jako je zaměstnání či škola, nemají na dávku nárok. Od konce loňska se část příspěvku na živobytí při pobírání dávky přes půl roku musí vyplácet v poukázkách. Tito potřební musí také vykonat aspoň 20 hodin veřejné služby, jinak spadnou ze životního na existenční minimum. 

Autor:  Pavla Kubištová, Klára Kohoutová, Gabriela Hauptvogelová, Petr Kočí,  ČTK
Pořad: Zprávy  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–neděle ráno každých 15 minut, většinu dne každých 30 minut, o víkendu večer každou celou hodinu  |  Délka pořadu: 2-10 minut  
 

Nové články v rubrice