Bytovka Pod pustým hradom. Symbol romské komunity ve Zvolenu

11. červenec 2018

V lokalitě Pod pustým hradom ve Zvolenu je bytový dům, ve kterém žijí převážně Romové. Město dům po roce 1989 získalo od státu a v roce 2004 ho za symbolickou cenu odprodalo nájemníkům. Ve stejné lokalitě dlouhodobě působí i zaměstnanci Odboru sociálních věcí, rodiny a zdraví. Tématu se věnoval Robert Hoza, který oslovil Renatu Šmigovou z Komunitního centra Romano jilo:

„Znakem lokality Pod pustým hradom je, že sem nevede žádný chodník, po kterém by děti mohly chodit do školy, nevede tu cesta. Nestavilo se to tu ale s cílem komunitu vyloučit. Obytný dům, který komunita ve Zvoleni obývá, byl koncipován jako samostatné bytové jednotky, tedy ne jen pro Romy. Romové tam nebyli nastěhováni násilně, ani jim nikdo nenabízel nebytové prostory. Zkrátka přišla doba, kdy se majetek odprodával, a Romové si byty za symbolické ceny odkoupili. Tehdy nikdo nemohl vědět, že všichni lidé z této lokality budou více méně nezaměstnaní, že budou s velkými problémy platit paušální náklady na bydlení, tzn. elektřinu a vodu. Že nebudou mít ani na příspěvek do bytového fondu na opravy.“

Vyloučenost lokality ovlivnily i další události:

„Bytovka byla opravená, lidé ji odkoupili, ale protože většina z nich byla nezaměstnaná a protože se jedná o početné rodiny, se začala tzv. vybydlovat. A proto dnes vypadá tak, jak vypadá. Navíc tam hořelo, proto v posledním vchodě v nejvyšším patře už nikdo nebydlí. Ze všech těchto důvodů se to jeví jako vyloučená lokalita, ve které bydlí vyloučená romská komunita.“

Eva Kandráčová v lokalitě Pod pustým hradom bydlí:

„Narodila jsem se tam, i vyrostla. Za mého dětství to tam bylo o mnoho lepší a čistější, dalo se to. Ale dnes už to nejde. Jsou tam přistěhovalci, lidé, kteří tam ani nepatří. Jenže přišli a žijí tam. Jak romského původu, tak neromové.“

Práce pro dospělé, kroužky pro děti

Příchod známé zahraniční firmy do Zvolena výrazně zvýšil zaměstnanost mužské části komunity:

„Dostávají oblečení, dostávají všechno. Opravdu. Ta firma s nimi naprosto loajálně a pěkně pracuje a ti lidé ve firmě zůstávají. Například rodina, která měla dlouhá léta příjem 250 Eur, tzn., že jen přežívali, tak najednou mají 700 Eur čistého. Momentálně je dobře polovina lidí z lokality pod Pustým hradom zaměstnaná. Jejich životní úroveň vzrostla ze dne na den. Nejprve zabezpečili základní životní potřeby a teď už přemýšlejí o spoření, o hypotékách či o novém, důstojném bydlení. Máme tam rodiny, ve kterých se i přesto, že v minulosti měli málo prostředků, hezky starají o děti. Dnes, když mají peněz více, je to o něčem jiném. Hodně to ale záleží na mentální úrovni dospělých lidí v rodině.“

Vysokou kvalitu zaznamenávají připravované volnočasové aktivity pro děti. Pokračuje Renáta Šmigová:

„Do nízkoprahové činnosti se dítě může zapojit libovolně hned, jak přijde kolem půl druhé ze školy. Trvá až do čtyř odpoledne. Dále v rámci volnočasových aktivit máme dva základní kroužky – pro chlapce fotbal a potom hudebně dramatický kroužek.“

Jejich důležitost a význam potvrzuje Eva Kandráčová:

„Na Pustom hradě děti nemají kam jít. A tady se jim věnují, nacvičují, tancují. Rády sem chodí.“

autor: Robert Hoza
Spustit audio