Ze života Romů10. listopadu  2018 v 20:05  

Film Ať žije Bulharsko sleduje tenkou hranici mezi patriotismem a extrémním nacionalismem

Z dokumentárního filmu Ať žije Bulharsko - Foto:  Adela Media

Z dokumentárního filmu Ať žije BulharskoFoto:  Adela Media

Ať žije Bulharsko je název jednoho z nejprovokativnějších současných dokumentárních filmů, který se zaměřuje na vážný problém narůstajícího extrémního nacionalismu v Bulharsku. Jeho režisérkou je Adela Peeva, která patří k nejuznávanějším bulharským dokumentaristům. Svůj film nedávno představila i v Praze.

Tři roky trávila režisérka Adela Peeva s hlavními protagonisty filmu Ať žije Bulharsko. K jeho vzniku vedla následující cesta: 

„Je to poměrně dlouhý příběh. Před deseti lety jsem natočila film Čí je ta píseň? o národní písničce, kterou všichni na Balkáně považujeme za naši vlastní. Vyskytuje se tam netolerantnost a patriotismus, který hraničí se šovinismem. A už v tomto filmu byla taková scénka, kdy se několik bulharských mladíků vyjádřilo poměrně extrémně o menšinách. Ve mně to tehdy probudilo zájem. Ale ještě víc mě v tomto směru podnítil jiný film, který jsem natočila před několika lety. Byl věnován bulharskému pilotovi, který létal za druhé světové války. Nad Sofií se srazil s americkým spojeneckým bombardérem a tvrdí se, že to byl sebevražedný útok. Bulharští nacionalisté ho považují za svého hrdinu. Když jsem viděla mladíky, kteří pokládají květiny k jeho pomníku, tak jsem zjistila, že velice blízko mě žije spousta krajně pravicově smýšlejících mladých lidí a rozhodla jsem se zjistit, kdo jsou tito lidé a co jsou vůbec zač.“ 

Mezi hlavními aktéry filmu najdeme školáky, ale i třeba ředitele divadla či knihovny. 

Z dokumentárního filmu Ať žije Bulharsko - Foto:  Adela Media

Z dokumentárního filmu Ať žije BulharskoFoto:  Adela Media

„Hlavními protagonisty jsou nacionalisté, děti ve škole a nacionalistická organizace ve Staré Zagoře a další lidé, kteří s touto myšlenkou nějakým způsobem souhlasí.“ 

Režisérka je sleduje ve velkých bulharských městech, jako je Sofie a Plovdiv, ale především ve Staré Zagoře.  

„Chtěla jsem jít víc do hloubky a tak jsem se vydala do města, kde je velice silný patriotismus, který tam považují za něco dobrého. Patriotismus samozřejmě dobrý je, ale jak bylo vidět ve filmu, jsou situace, ve kterých se patriotismus přehání. A když mladí lidé mají příklad v řediteli divadla, řediteli knihovny a starostovi města, kteří skutečně překračují určitou mez v projevování patriotismu, tak je pro ty mladé lidi velice jednoduché tu hranici nějakým způsobem překročit. Mě zajímalo, kdo jsou ti mladí lidé ve škole a co pro ně můžeme udělat. Oni jsou ještě velice mladí a nezralí na to, aby to, co je jim předkládáno, dokázali správně rozšifrovat a vzít si z toho jenom to, co je skutečně patriotismus, a oddělit to, co už hraničí s nacionalismem, nacismem.“ 

Ve filmu se často připomíná genocida ve Staré Zagoře, při které bylo v roce 1877 zavražděno na 15 tisíc Bulharů. Provedla ji turecká armáda pod vedením paši Sulejmana a nacionalisté velmi zdůrazňují jeho židovský původ. Na genocidě se údajně podíleli i Romové muslimského vyznání. 

Z dokumentárního filmu Ať žije Bulharsko - Foto:  Adela Media

Z dokumentárního filmu Ať žije BulharskoFoto:  Adela Media

„Je to pravda, že byl židovského původu. Pokud vím, v osmanské říši působila řada inteligentních a vzdělaných lidí z jiných národností, byli i v armádě. Ale je zbytečné to zdůrazňovat teď po dvou stech padesáti letech a zejména na půdě škol. Proč se musí zdůrazňovat ten etnický původ, aby se rozpálila nenávist a netolerance k těm jiným etnikům.“ 

Ve filmu slyšíme i žáky ve škole diskutovat o tom, jestli Romové mají nebo nemají právo slavit bulharský národní svátek. 

Z dokumentárního filmu Ať žije Bulharsko - Foto:  Adela Media

Z dokumentárního filmu Ať žije BulharskoFoto:  Adela Media

„Musím říct, že nejsem odbornice na tuto otázku, ale určitý odpor k Romům a nenávist v Bulharsku existuje, viděli jste to i ve filmu. Je hrozné, že to existuje i ve školách. Nemělo by se dít to, že děti nenávidí své spolužáky ve třídě. To není dobře!“ 

Na demonstrace do Bulharska jezdí i neonacisté ze západní Evropy. 

„Švédský neonacista, který ve filmu vystupoval, nám až po natáčení řekl, že do Bulharska přijíždí učit tamní neonacisty, protože ten bulharský neonacionalismus je hodně spojený s historií – pořád se vracíme k válkám, nesnášíme Srby kvůli jedné válce a Turky kvůli historii. Ale on by chtěl, abychom se přeorientovali na západní neonacionalismus, který usiluje o záchranu bílé rasy.“ 

Autor:  Jana Šustová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice