Ze života Romů6. května  2017 v 20:05  

Iveta Millerová založila v Chanově komunitní centrum, teď se v Praze zabývá vzděláváním romských dětí

Iveta Millerová - Foto:  ROMEA, o. s.

Iveta MillerováFoto:  ROMEA, o. s.

Iveta Millerová je z devíti dětí, vyrůstala na Mostecku. V Chánově založila a vedla Komunitní centrum, kde pomáhala dětem se vzděláváním. Sama je absolventkou univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Je také matkou dvou dětí. Od roku 2013 žije v Praze a nově pracuje v Agentuře pro sociální začleňování.

Iveto, Vy jste ženou mnoha tváří, ale řekla bych v tom pozitivním slova smyslu. Všecko, co děláte, děláte ráda a s maximálním nasazením. Co děláte nejraději? 

„Nejraději si asi povídám se svými dospělými dětmi.“ 

Vy jste se narodila ve starém Mostě, pak jste se přestěhovala do Chanova, tenkrát ten Chanov nevypadal tak, jak vypadá dnes. Nevadí Vám, když se Vás někdo ptá a spojuje Vás hned s tím Chanovem? 

Redaktorka Iveta Demeterová s Ivetou Millerovou - Foto: Archiv Ivety Demeterové

Redaktorka Iveta Demeterová s Ivetou MillerovouFoto: Archiv Ivety Demeterové

„Ne, pro mě je to domov. Mojí povinností je ty věci vyvracet.“ 

A daří se? 

„Myslím, že ano, že mnohdy ty lidi zaskočím.“ 

Ale Vy jste tam vyrůstala, Vy jste se tam vzdělávala, ale pak jste něco předávala i těm místním dětem a ty děti nezůstaly na místě, ale šly dál a studovaly. Jak se Vám to povedlo? 

„Na to musíte mít čuch vyhledat správné lidi, kteří jsou tak trošku marťani, to je jedna věc. A druhá věc je, že to opravdu chcete dělat z vlastní vůle, chcete vidět ten výsledek, ale spíš tu radost. Já jsem to měla hodně spojené s tím, že chci vyvrátit ty mýty, to byla jedna věc. A druhá věc je, ukazovat ten svět zevnitř z té stránky, kdy je tam spousta radosti. Otázkou je, jestli je ten vnější svět schopen to pochopit.“ 

Jak dlouho už jste z Chanova pryč? 

„Tři roky.“ 

Není v Chanově bez Vás smutno? 

„Je, to mi říkají. Já jsem pořád měla tendenci ty lidi mobilizovat, věčně jsem si na ně něco vymýšlela. Oni mi nadávali, ale zároveň na konci uznali, že to je fajn mít vlastní názory a postoje. A tím jsem v těch lidech probouzela důvod žít, to je strašně důležité. A také je moc důležité dát jim lidskou důstojnost. Nicméně jsou lidé, kteří chtějí, pak jsou lidé, kteří nechtějí. Pak jsou lidé, kteří se obávají, a potom ti, kteří nevědí. A je na nás – těch marťanech – jaké metody, postupy zvolíme, jaký komunikační kanály pustíme dál.“ 

Co Vás vedlo k přestěhování do Prahy? 

„Pan magistr David Beňák přišel s podnětem, že by bylo fajn know-how, které mám v oblasti komunitní práce a práce s romskou komunitou, že by byla obrovská poptávka na Městské části Praha 14. Že městská část chce eliminovat sociální vyloučení, které zná z chýnovského sídliště.“ 

Na té Městské části Praha 14 jste stále? 

„V současné to mám tak, že participuji na těch aktivitách sociálního podniku Černý Most, který tam vzniknul. Je to podnik zaměřený na všechny nejen etnické menšiny, na všechny, kteří jsou znevýhodněni na trhu práce a vůbec ve společnosti. Ale v současné době pracuji v Agentuře pro sociální začleňování v pozici experta místních akčních plánů. Jsou zaměřeny na oblast vzdělávání ve spojitosti s inkluzivním vzděláváním a jeho aplikací v praxi.“ 

To jste, Iveto, asi na správném místě, protože pořád ta škola Vašeho života je ten Chanov a Vy jste to přenesla do Prahy. 

„Ano, ač velmi nevědomě, protože jsem si řekla, že až mě první romské dítě pozve na maturitní ples, tak tím je můj cíl splněn a je načase si sbalit baťůžek a jít pryč.“ 

A na kolika těch maturitních plesech jste byla? 

„Na čtyřech. A ještě mě čekají děti, které budou obhajovat výuční list, a je to obor zahradník a skladník, a na to se také moc těším.“ 

Autor:  Iveta Demeterová  (ide)
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace