Ze života Romů30. září  2017 v 20:05  

Jako malá jsem chtěla být pravá cigánka, vzpomíná absolventka medicíny Erika Horváthová

Erika Horváthová - Foto:  soukromý archiv Eriky Horváthové

Erika HorváthováFoto:  soukromý archiv Eriky Horváthové

V rodině Eriky Horváthové je vzdělání na prvním místě. Oba rodiče mají titul a ona sama právě dokončila studia na Karlově univerzitě. S mladou paní doktorkou se v rodném Brně sešla Silvie Čechová. Povídaly si o tom, zda byla na fakultě jedinou Romkou.

„Jmenuji se Erika Horváthová, jsem z Brna, z romské rodiny. Moje maminka je ředitelka Muzea romské kultury, můj tatínek pracuje jako kardiochirurg v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně. Právě jsem dostudovala medicínu. Mým dalším cílem je naučit se německy, abych mohla odejít za přítelem do Švýcarska.“ 

Mohla byste zavzpomínat na Vaše dětství? Chtěla jste být od malička doktorkou po tatínkovi, nebo jak to bylo? 

„Vlastně jsem doktorkou být nechtěla. Co si pamatuji, vždycky jsem jako dítě říkala, že chci být cigánka. Líbilo se mi, jak staré cigánky vypadají. Mě přišlo, že do toho úplně nepatřím, že je to něco archaického, co už dnes není. Takže jsem chtěla být jako klasická cigánka v krásných sukních.“ 

Erika Horváthová s přítelem - Foto:  soukromý archiv Eriky Horváthové

Erika Horváthová s přítelemFoto:  soukromý archiv Eriky Horváthové

Chodila jste třeba tančit nebo zpívat do nějakého kroužku? 

„Od školky jsem chodila hrát na klavír, pak na moderní gymnastiku. Ale že bych se věnovala folklornímu tanci, to ne.“ 

Jak se ve Vaší rodině projevuje romství? Držíte třeba nějaké tradice? 

„Těžko říct. Možná by to lépe posoudil někdo zvenku, kdo by rozeznal, jestli je to u nás jiné. Určitě vaříme romské jídlo a asi naše rodinné oslavy jsou živější. Hrajeme na kytaru, zpíváme a tak.“ 

Mluvíte doma romsky? 

„My doma romsky nemluvíme. Ale jako malá jsem byla hodně u babičky s dědou a ti romsky mluví. Jenže tím, jak doma nemluvíme, tak jsem se to nenaučila. Rozumím, ale bohužel nemluvím.“ 

Jak jste se nakonec dostala ke studiu medicíny? 

„Úplně spontánně. V oktávě jsem měla vybrané nějaké humanitní obory, ale pak jsem si řekla, že půjdu na medicínu. Vždyť proč bych ji neměla udělat?“ 

Erika Horváthová vystudovala 3. lékařskou fakultu UK - Foto:  soukromý archiv Eriky Horváthové

Erika Horváthová vystudovala 3. lékařskou fakultu UKFoto:  soukromý archiv Eriky Horváthové

A přijímací zkoušky se povedly, takže jste odešla studovat do Prahy. Na 1. lékařskou fakultu? 

„Na 3. lékařskou fakultu.“ 

Cítila jste někdy při studiu z něčí strany předsudky kvůli Vašemu romskému původu? 

„Přímo ne. Zaprvé úplně jako Romka nevypadám, snad podle jména by to někdo mohl poznat. Možná to lidé tuší, ale nekonfrontují mě s tím. Jediný zážitek mám z jedné školní párty, kde mi někdo dal pěstí do obličeje. Prý, že beru jeho rodičům práci. Moc jsem to nepochopila, ani vlastně nevím, kdo to byl, nikdy jsme se pak spolu nebavili, takže nevím.“ 

Byla jste jedinou Romkou v ročníku, nebo možná jedinou celkově na fakultě? 

„Podle mě určitě. Kdyby ne, tak bych se o tom určitě dozvěděla. Myslím si, že u Romů je základní problém už v tom nižším vzdělávání. Těžko se dostávají na dobré střední školy. Na základních školách mají problém se vůbec ke studiu postavit. Uvědomit si, že by tím studiem člověk mohl v životě něco dokázat. Tedy podle mě je hlavní problém už tam. Ale přijde mi, že se to lepší, že by více Romů mohlo chodit na vysoké školy. Vypadá to nadějně.“ 

Autor:  Silvie Čechová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace