Ze života Romů30. října  2018 v 12:00  

Může být Československo hrdé na postoj, který vůči Romům zastávalo? Ptá se Manifest romské hrdosti

Pochod romské hrdosti 2018 - Foto:  ROMEA, o. s., Youtube .com

Pochod romské hrdosti 2018Foto:  ROMEA, o. s., Youtube .com

„I my Romové se cítíme být součástí tohoto státu,“ říká Renata Berkyová, tisková mluvčí Roma Pride. Na 100. výročí založení republiky se na Pražském hradě sešli i čeští Romové na pochodu Roma Pride. V manifestu pak shrnuli protiústavní zákony první republiky, sterilizaci romských žen za bývalého režimu i současnou nenávistnou rétoriku. „Přejeme si, aby druhé století samostatnosti přineslo změnu, aby Romové a Češi našli společnou řeč a naučili se spolu žít,“ dodává.

Před Pražským hradem na korbě malého náklaďáku je improvizované pódium, na kterém v dešti kapela UGC rapuje: „Jsme rádi, že jsme Cikáni od prvního dne, někdo jo a někdo zase ne.“ Roma Pride, pochod romské hrdosti, se koná v Praze už posedmé. Podle mluvčí Roma Pride se jedná o mezinárodní akci, která se děje různě po světě. „Mimo Mezinárodní den Romů, který je 8. dubna, je Roma Pride příležitostí ukázat, že jsme hrdí na to, že jsme Romové, ale také poukázat na problémy, které nás trápí.“ Romistka a publicistka Renata Berkyová říká, že v poslední době je to hlavně vzrůstající nenávist vůči Romům. 

Podle Manifestu romské hrdosti, který na setkání Renata Berkyová přečetla, se Romové cítí být diskriminováni ve všech oblastech života, od bydlení až po vzdělávání. Na problém špatného vzdělávání poukazovala i další z řečnic, psycholožka, koučka a bývalá poslankyně Monika Mihaličková, která apelovala na ostatní členy komunity, aby se postarali o to, že se jejich děti budou vzdělávat v běžném základním školství: „Romale, prosím vás, přestaňte své děti posílat do segregovaných škol!“ Poselstvím tohoto shromáždění by podle ní mělo být to, aby se sami Romové postavili za svá práva. Mezi ně patří podle psycholožky i právo na vzdělávání. 

Důvodem, proč se Romové sešli na toto výročí právě na Pražském hradě, jsou i nedávné výroky prezidenta Miloše Zemana, který označil devadesát procent Romů ve vyloučených lokalitách za nepracující. Internet pak zaplavily fotky samotných Romů vyfocených v jejich zaměstnání. „Nevedou se žádné statistiky, kdo pracuje, jestli Rom nebo člověk z majority, ale já mám odpracováno 31 let na šachtě a do dneška držím rekord v severočeských hnědouhelných dolech,“ říká během projevu romský aktivista Josef Miker z Krupky. „Nejvíc mě pobuřuje, když někteří politici, nejenom pan prezident, řeknou, že v Letech nebyl koncentrák a že kdo nepracoval, šup a tam s ním. V těch letech zemřely mojí manželce pomalu tři čtvrtiny rodiny.“ 

Reflexí společné historie se zabývá také Manifest romské hrdosti, který na shromáždění zazněl. „Dnes si připomínáme výročí vzniku československého státu. Jak prožili Romové uplynulých sto let? Mohou být na toto období hrdí? A co stát? Mohou být Československo a jeho nástupnické státy hrdé na to, jaký postoj za poslední století vůči Romům zastávaly?“ 

Autor:  Eva Svobodová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice