Na sídlišti Borek v České Třebové žijí lidé ohrožení sociálním vyloučením

21. duben 2018

Sídliště Borek v České Třebové je známé jako oblast ohrožená sociálním vyloučením, kde žije převážná většina Romských obyvatel. Tamní byty ale původně sloužily sovětským vojskům k ubytování i k práci. Po jejich odsunu zase velká část paneláků patřila větším firmám, které tam ubytovávaly své zaměstnance. V 90. letech se tam ale začali stahovat Romové, kteří byli do té doby rozptýlení na několika místech ve městě.

„Po odsunu sovětských vojsk zůstal zejména jeden dům, tzv. kachlák, který byl postaven sovětskou armádou z dovezených materiálů,“ vedoucí Odboru majetku města Česká Třebová Jiří Smrčka měl za více než 20 let své praxi možnost sledovat, jak se situace s obydlováním na sídlišti Borek vyvíjí: „Měl trochu jinou konstrukci než zbytek sídliště. Nevyhovovalo to dobře ani našim normám na bydlení.“

Zatímco v ostatních panelových domech už lidé bydleli, zejména tedy i zaměstnanci některých firem, tzv. kachlák obydlený nebyl a bylo potřeba ho opravit. Město v polovině 90. let získalo dotaci za účelem vybudování domu pro sociálně slabé občany, kteří začali záhy toto ubytování hojně využívat.

„Následně došlo po roce 1997, po povodni, k výstavbě bytového domu s neformálním názvem pavlačák, který umožnil nové bydlení občanům postiženým povodní, v části Benátky.“

V Benátkách byly původně uprchlické přízemní domky, které sloužily po roce 1938 lidem vyhnaným za války ze Sudet. Ti je postupem času opustili a na jejich místo se nastěhovali sociálně slabí občané, z nichž velkou část tvořili Romové. Díky nově postavenému pavlačovému domu na sídlišti Borek získali i tito lidé nové zázemí.

„Tam skutečně podmínky vedly k tomu, že se byty obsazovaly sociálními nájemníky. Město tam od počátku organizovalo pomoc v bydlení prostřednictvím společnosti Naděje.“

Mezitím ostatní panelové domy na sídlišti Borek postupně přecházely do soukromého vlastnictví.

„Nájemní bydlení tam poskytovala Primona a Armaturka. Bohužel, tyto podniky šly záhy do likvidace, takže se ten bytový fond velmi časně privatizoval, a pak už žil vlastní cestou. Vznikly tak nové možnosti pro Romy a další sociálně slabé občany, kteří do té doby bydleli na několika místech ve městě.

„Z počátku jsme těch sociálních domů měli víc. Provozovaly se dva bytové domy ve vilách. Umísťovaly se i na ulici Jana Drobného. Další lokalita byla v návaznosti na Červeňák a Matyášova 1400.

Romové z města se začali stěhovat na sídliště Borek, kde postupně utvořili většinu obyvatel.

„Chtěli být spolu na posádku. To byl prostě sen. Spousty lidí, kteří bydleli ve vnitřním městě tu často i vlastnili domy. Dostat dům na posádce, to byl cíl. To bylo ono, protože tam jsou ty spřízněné duše.“

Někteří chtěli na sídliště Borek sami od sebe, někomu ale často nezbyla jiná možnost.

„Když se privatizoval sociálně-bytový fond, konkrétně ty vily, dostávali tam náhradní bydlení. I to byl jeden zdroj. Potom privatizanti bytového fondu podnikového tam cíleně tyto lidi vystěhovávali, aby se jim uvolnily byty ve městě nebo i v jiných městech. To tu bylo v jednu dobu masivně.“

Ne všichni Romové ale považují sídliště za vysněné místo. Někteří by se i rádi odstěhovali, ale brání jim v tom buď špatná finanční situace jejich rodiny, nebo jako v případě paní Juliány Mikové, že o byty na sídlišti není zájem, nebo se dají prodat jen hodně pod cenou.

„Já bych se někam přestěhovala někam jinam, ale já za 200 000 korun tenhle byt neprodám. Ten je náš vlastní. Za ty peníze to neprodám. Dala jsem do toho víc, než by mi nabízeli.“

Paní Juliána je původem ze Slovenska, kde vyrůstala v jedné z romských osad, odkud se pak s manželem a dětmi odstěhovala.

„Jsme chtěli do Čech za prací, abychom měli práci. Měla jsem malé děti a nechtěla jsem v té osadě být. Tak jsme se nastěhovali sem, do Nymburku.“

V Nymburce žila Juliána Miková s rodinou přes 30 let a měla práci v JZD. Po pádu komunismu ale museli odevzdat byt, který jim na začátku družstvo přidělilo. A tak se rodina odstěhovala na sídliště Borek, kde už tou dobou žila jedna z dcer paní Juliány. A oba starší manželé tam našli práci v prádelně.

autor: SOB
Spustit audio