Nejdůležitější události roku 2018
Začátkem ledna často bilancujeme uplynulý rok. Pojďme si proto připomenout ty nejdůležitější zprávy, které se v roce 2018 týkaly Romů.
Výrok prezidenta Miloše Zemana o nepracujících Romech vzbudil pozornost nejen v Česku, ale i v zahraničí. Informovala o tom například přední zpravodajská agentura Reuters. Sociální sítě tehdy doslova zahltily fotografie pracujících Romů, a to v různých oblastech. Připomeňme si, jak na výrok hlavy státu reagoval pro O Roma vakeren Fedor Gál:
“Pan prezident Miloš Zeman nezklamal. Bonmoty jsou jeho oblíbený žánr. Je jedno, jestli urážejí Romy, migranty, novináře nebo politické oponenty. I takové jsou u něj normální. Jediné pozitivum vidím v tom, že vždycky naštve lidi tak, že jsou nuceni se zvednout. Nejsem si jistý, jestli to pomůže panu prezidentovi a jeho mluvčímu k tomu, aby změnili rétoriku. Ta je škodlivá, rozsévá nenávist ve společnosti.“
Už nás nebaví, jak někteří tvrdí, že nepracujeme! To napsal před několika měsíci na svůj facebookový profil jeden z iniciátorů výzvy po zemanových výrocích o tom, že 90 % Romů v tzv. vyloučených lokalitách nepracuje. Zdeněk Ryšavý z organizace Romea status okamžitě sdílel. Fotografie pracujících Romů zaujaly i přední česká média. Zeman výzvu glosoval slovy, že je tedy rád, že dostal fotografie oněch 10 % a děkuje za ně.
“Nám se kampaň líbila od začátku, protože velmi chytře a vtipně reagovala na ty nenávistné výroky a manipulace, které šířil prezident Zeman. A reakce na tuto kampaň, nejen ze strany Romů, ale i od ostatních, nám dala za pravdu. Kampaň byla dobrým a účinným nápadem. Úkolem ROMEA bylo posunout výzvu do velkých médií, což se podařilo. Potom, co jsme článek poslali do médií, vyšel v ČTK a už se toho chytla další média, která zveřejňovala informace o té kampani.”
Lety u Písku
V uplynulém roce došlo k vykoupení vepřína na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku. Do května roku 1943 prošlo leckým táborem 1308 Romů – mužů, žen i dětí. 323 jich zde zemřelo a více jak 500 jich bylo transportováno do Osvětimi. Když zbouráme prasečák úplně, ztratí se ta hrůza, kterou tam komunisté postavili, řekl za pozůstalé Josef Murka. Podle některých je důležité postavit repliku původních baráků, které vězni obývali a to i s původním vybavením.
„Všechno zbourat a neukázat to lidem… neukázat to, že i po válce jsme stále byli jen druhotní občané – protože to se nedělá, že, postavit na takovém místě prasečák. Když ho zbouráme úplně a dáme tam jenom nějaké panely, které budou ukazovat, jak to místo vypadalo, tak to ztratí tu hrůzu toho, co tam komunisté postavili.“
Čeněk Růžička z výboru pro odškodnění romského holocaustu si myslí, že vykoupení prasečáku na místě bývalého koncentračního tábora přinese obci v souvislosti s památníkem dalek více možností.
„Já předpokládám, že obyvatelé z Let dostanou, až se bude vepřín bourat, nějaké zaměstnání. Případně, až se místo zrekultivuje a vznikne prostor, kam se bude jezdit a bude se tam vzdělávat, tak že dostanou místo tam. Třeba jako průvodci, atd. Myslím si, že příležitostí v souvislosti s památníkem bude mít obce Lety víc.“
Kromě těchto událostí byly pro řadu Romů důležité i komunální volby do zastupitelstev měst a obcí. Zapojilo se do nich více Romů a Romek, než tomu bylo v předchozím volebním období.
