Ze života Romů7. října  2017 v 20:05  

Nejtěžší je se na práva vůbec dostat, říká studentka Klaudia Vospálková

O spravedlnost jsem se zajímala od dětství, říká Klaudia Vospálková - Foto: Fotobanka Pixabay

O spravedlnost jsem se zajímala od dětství, říká Klaudia VospálkováFoto: Fotobanka Pixabay

Rodačka ze slovenské Spišské Nové Vsi jako malá snila o tom, že jednou bude nejmocnější ženou planety. Dnes už jsou její ambice podstatně dosažitelnější. Studuje třetím rokem práva na Masarykově univerzitě v Brně. Více Rena Horvátová:

„Když jsme na základní škole vyplňovali dotazníky, kdo čím chce být, tak ostatní děti psaly, že chtějí být herci, zpěváci, tanečníci… Já v sedmé třídě napsala, že chci být prezidentkou Spojených států. O rok později už jsem napsala jen poslanec, politik, což bylo reálnější. Nakonec jsem se rozhodla pro práva.“ 

„Od dětství jsem se zajímala o spravedlnost. Ani nevím, jak jsem se k tomu dostala. Zkrátka mě nic jiného kromě toho nezaujalo,“ říká Klaudia Vospálková a prozrazuje, jakým směrem se po studiu práv na Masarykově univerzitě v Brně může vydat: 

„Když člověk vystuduje práva, nemusí být jenom právník. Profesí je mnoho, jen ostatní lidé o tom neví. Můžu být notář, exekutor, pracovat na veřejných aukcích.“ 

Mladou studentku nejvíce láká stát se podnikovým právníkem. 

„Vlastně už teď pracuji v advokátní společnosti jako právní asistentka. Řešíme případy z různých oblastí, mám tedy možnost vyzkoušet si od každého něco. Zatím mě nejvíc zaujalo pracovní a obchodní právo.“ 

Potřebujete znalosti a štěstí 

Klaudia tvrdí, že na právech je nejtěžší se na ně vůbec dostat. Kromě znalostí je zapotřebí i notná dávka štěstí. 

„Samotné studium práv na Právnické fakultě Masarykově univerzity není náročné. O dost těžší bylo se na fakultu dostat. Nemám pocit, že bych s nějakým předmětem měla velké problémy.“ 

Právní terminologie je pro laickou veřejnost poměrně těžká. Klaudii problém nikdy nedělala. 

„Nejhorší je pro mě to, že se to učím v češtině, takže pokud se chci vyjadřovat právně, mluvím československy.“ 

Vzdělání na prvním místě 

Klaudia za chvíli nebude jedinou vysokoškolsky vzdělanou Romkou v rodině. Už i její tatínek vystudoval vysokou školu a potom i další členové rodiny. Vzdělání je pro ně prioritní. 

„I táta má vysokou školu. Vystudoval sociální práce a je poslancem vyššího zemského správního celku Košice a zároveň je zástupcem zmocněnce vlády pro romské komunity. Zrovna tak více starších lidí z naší rodiny začíná se studiem vysoké školy, ale pokud jde o mladší generaci, tak jsem byla já první. Není ale pravdou, že bych byla jediná. I o rok mladší příbuzní studují. Máme v rodině zdravotní sestry, učitele.“ 

Klaudia se na Slovensko vracet nehodlá. Svou budoucnost vidí v Česku. 

„Zpět se určitě vrátit nechci, byl by to krok zpět. Po skončení školy bych šla ráda do zahraničí. Čím dál tím víc mě to tam láká. Představovala bych si třeba stáž v Evropském parlamentu. Anebo protože mě nejvíc baví pracovní a obchodní právo, ráda bych se dostala do nějaké mezinárodní společnosti a pracovala na právním oddělení. “ 

Autor:  Rena Horvátová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace