Nový zákon o sociálních pracovnících je naplánován na rok 2021. Do praxe by měl ale vejít co nejdříve
Jedním z nástrojů, který má pomoci řešit bytovou nouzi občanů, je sociální práce. Pro sociální pracovníky Úřadu práce a sociální pracovníky obecních úřadů však nejsou jednoznačně rozděleny kompetence. Zákon neříká, za jaké situace má s klientem pracovat ten který pracovník a neřeší ani rozsah, jaký by tato práce měla mít. Od roku 2012 ministerstvo připravuje zákon o sociálních pracovnících, ale ten nebyl dosud přijat.
Pokračuje tiskový mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Řepka:
„Za prvé – a jde asi o to nejdůležitější – jednáme s kraji, protože ta politika se dělá především v nich. Domluvili jsme se, že vytvoříme jednotnou platformu pro sdílení dat, což umožní předcházet tomu, co nám NKÚ vytýká. Také musíme propojit informační systémy a být tu pro konkrétního člověka, který se ocitne v nouzi.“
Nejvyšší kontrolní úřad spatřuje největší problém v nekoordinovatelnosti mezi jednotlivými úřady. Pokračuje Vladimír Řepka:
„Pro člověka, který se ocitne v nouzi, to bude znamenat to, že když přijde na úřad, budou konkrétně vědět, co ho trápí a bude se pomáhat přímo jemu.“
Ministerstvo připravuje změnu vyhlášek o vzoru standardizovaného záznamu sociálního pracovníka.
„Co připravujeme – a co je velmi důležité zmínit – je to, že na vládu pošleme věcný záměr zákona o sociálních pracovnících, abychom jasně definovali roli sociálního pracovníka ve společnosti. Tím je člověk, který poskytuje konkrétní péči. Tam si myslíme – a vytýká nám to i NKÚ – že nedostatek je.“
Nový zákon o sociálních pracovnících je naplánován na rok 2021. Snahou ale je, aby vešel do praxe mnohem dříve:
„Cíl je, aby počet sociálních pracovníků dosáhl optimálního počtu 5200 lidí na obecních a krajských úřadech. K tomu bude potřeba i navýšení peněz na jednu miliardu korun.“
Nejvíce pracovníků chybí v oblasti prevence
Robert Sutorý se 14 let věnuje terénní sociální práci a pracuje v oddělení sociálně právní ochrany dětí. Navíc působí jako romský poradce v Hranicích na Moravě.
Pane Sutorý, kolik máte klientů?
„Hranice mají 18 tisíc obyvatel a já jsem tu jediný, tzn., že mám kolem 600 klientů. Ti za mnou nechodí pravidelně, ale vystřídají se během celého roku.“
Vy docházíte k nim domů, jste s nimi v terénu, doprovázíte je či za Vámi dochází na úřad?
„Já pracuji na městském úřadu v Hranicích, na Odboru sociálních věcí, tedy mám na jednom patře OSPOD (oddělení sociálně – právní ochrany dětí), policii a úřad práce. Klienti, když jdou na některé toto kontaktní místo, tak se stavují i za mnou a tím pádem je klientů víc. Naproti tomu klientů, kteří jsou aktivní, se kterými spolupracuji dlouhodobě, těch je kolem 300.“
Kolik klientů Vás denně navštíví? Nebo za Vámi mohou jen v pondělí a ve středu?
„Můžou za mnou kdykoliv v pracovní době.“
A v průměru kolik lidí denně?
„V úřední dny to je víc, někdy i deset. Záleží jak kdy. Třeba v září, když děti nastoupí do školy, tak je to i 15 klientů.“
Vítáte novelu vyhlášky, podle které by mělo být více sociálních pracovníků?
„Určitě ano. V dnešní době, kdy předškoláci mají povinnou předškolní docházku, by bylo potřeba počty sociálních pracovníků navýšit.“
Pane Sutorý, ve kterých oblastech sociální práce je nedostatek sociálních pracovníků?
„Největší problémy jsou s dluhy – exekuce, vyhlášení bankrotu, insolvence. Hodně záleží na kompetenci, co daný sociální pracovník všechno může udělat. Pak se jedná o problém s bydlením, nejenom v bytech, ale i na ubytovnách. Největším přínosem by bylo navýšení sociálních pracovníků v oblasti prevence, aby se lidé nestávali vyloučenými, neztráceli bydlení nebo neuvízli v dluhové pasti.“
