Podle posledních statistik je chudobou na Slovensku ohroženo přes 12% obyvatel

2. červen 2018

Téma chudoby se netýká jen našich východních sousedů, potýkají se s ní lidé i v České republice. Paradoxem je, že mezi chudé se už neřadí jen ti, kteří jsou odkázání na sociální dávky a lidé bez domova, ale i ti, kteří pracují. I když jsou zaměstnaní, stejně si nemohou dovolit věci, které považují za samozřejmost:

Chudoba se nenápadně vkradla do života mnohých Slováků, včetně Romů. Dostává zelenou a nikdo si nemůže být jistý, kdy se v této kategorii občanů vyskytne. Stačí onemocnět a příjemná, bezbolestná přítomnost je minulostí. Pokračuje předseda Statistického úřadu SR Alexander Ballek:

„Podle údajů EU-SILC 2007 bylo rizikem příjmové chudoby ohroženo 12,4 % obyvatel Slovenska.“

Míra rizika chudoby se sice vloni po předcházejícím růstu snížila, v zemi pod Tatrami ale přetrvávají značné regionální rozdíly:

„V Bratislavském kraji je rizikem chudoby ohroženo 4,6 % obyvatel a na východě Slovenska je to trojnásobně více.“

Chudobou jsou nejvíce postihnuty rodiny s třemi a více závislými dětmi, stejně jako neúplné domácnosti, ve kterých žije jeden rodič s dítětem. Riziku chudoby je tak na Slovensku vystavený přibližně každý 10. člověk. Více ředitelka sekce sociálních statistik Statistického úřadu SR Ľudmila Ivančíková:

„Za hranici chudoby se považuje suma 360 EUR měsíčně, ze kterých musí vyžít člověk v případě, že žije sám. Pokud jde o domácnost dvou dospělých a dvou dětí do 14 let, jde o částku 750 EUR.“

Od výplaty k výplatě

Podle odborníků je alarmující skutečnost, že mnozí Slováci žijí od výplaty k výplatě. Nemají žádné úspory a v případě neočekávaných výdajů jim hrozí problémy. Róbert Vlačuha z odboru statistiky životní úrovně na Statistickém úřadě SR:

„V případě neočekávaných výdajů má problém zhruba třetina lidí, téměř 35 %.“

Mnoho lidí, často zadlužených do konce produktivního života, si klade otázku, v čem je jejich práce a produktivita jiná, horší, než například ve srovnatelném zaměstnání v Německu. Jak je možné, že jsme stále rukojmími zaměstnavatelů? A přitom na druhé straně denně posloucháme, jak se našemu státu daří. Kde tedy jsou peníze, které stát prostřednictvím přímých a nepřímých daní bohatě dotujeme. Tyto otázky si pokládají i Romové žijící v obci Malcov:

„To není v takové situaci možné, jak oni si to představují! Prostě jsme cigáni, každý žije jinačí život.“

„Já beru plat, denně nakupujeme a nemáme už z čeho žít.“

Nejistá budoucnost

S problémem chudoby úzce souvisí garance a dodržování lidských práv. Jenže chudoba je zároveň příčinou i následkem porušování lidských práv na největším počtu lidí. Pracující chudoba není na Slovensku výjimečným jevem. Pokračuje předsedkyně Slovenské sítě proti chudobě Anna Galovičová:

„Čelíme nové krizi, tzv. zaměstnanecké chudobě. Lidé i mají práci, ale neví do kdy, celé se to může zvrtnout - jak se říká -z hodiny na hodinu. Najednou jste nezaměstnaný, propadáte se do sociální sítě, nemáte na nájemné, …“

Na Slovensku vyšla odborná publikace s názvem Z chudoby k soběstačnosti, kterou sepsala a vydala nezisková organizace ATP Slovensko. Má pomoci zvýšit informovanost a rozšířit vědomosti, které jsou nevyhnutelné pro lepší porozumění podstaty chudoby a odbourání předsudků a falešných mýtů.

autor: mst
Spustit audio