Ze života Romů16. září  2017 v 20:05  

Romové mají život nabytý překážkami, říká student psychologie Roman Koky

Roman Koky - Foto: Petr Zewlakk Vrabec,  ROMEA, o. s.

Roman KokyFoto: Petr Zewlakk Vrabec, ROMEA, o. s.

Chtěl být chirurgem, ale už na gymnáziu se zhlédl v psychologii, která jej zcela pohltila. Jednadvacetiletý Roman Koky sice pochází z Bruntálu, ale stejně jako jeho dvojče studuje na vysoké škole v Olomouci. O studiu, psychologii a jeho plánech do budoucna si s Romanem povídala na setkání romských studentů středních a vysokých škol programu organizace ROMEA Rena Horvátová.

„Vždycky jsem měl zájem o lékařské obory. Zvažoval jsem klasickou medicínu a psychologii. Postupem času jsem viděl, že psychická bolest je mnohem horší, než fyzická. Třeba si zlomíte ruku, ale víte, že za měsíc bude v pořádku. Pokud vám ale diagnostikují bipolární afektivní poruchu, víte, že to je běh na dlouhou trať,“ říká Roman Koky, který prozradil, že na první pohled nemusí být vůbec patrné, zda člověk trpí duševní chorobou: 

„Samozřejmě. Je to určité dogma společnosti. Každý si myslí, že když někdo chodí k psychologovi nebo psychiatrovi, tak že je automaticky blázen, ale není tomu tak. U člověka, který trpí psychickou poruchou, to vůbec nemusíte poznat. Pokud se tedy nebavíme o závažných psychózách, ale třeba o depresích. Dotyčný se chová úplně stejně jako třeba zdravý člověk.“ 

Romové hledají oporu v rodině 

Podle Romana nacházejí Romové ve svých rodinách oporu zvládat překážky každodenního života: 

„Romové jsou hodně zatíženi na rodinu a tam zpravidla hledají i oporu. A rodina jim, pokud jejich problém není moc závažný, péči psychologa může nahradit. Romové jsou samozřejmě celkově poměrně odolnější, protože jak jste uvedla, jejich život je více nabytý překážkami.“ 

Léčba se někdy bez léků neobejde - Foto: Fotobanka Stock.xchng

Léčba se někdy bez léků neobejdeFoto: Fotobanka Stock.xchng

Student Lékařské fakulty Ostravské univerzity prozrazuje, jaká psychofarmaka může psychiatr pacientovi předepsat: 

„Psychofarmaka celkově rozdělujeme na anxiolytika, na antipsychotika a antidepresiva. Antipsychotika se spíše používají u psychóz, tedy u závažnějších onemocnění, u schizofrenních poruch, atd. Antidepresiva samozřejmě u depresí, ale také u obsedantně kompulzivní poruchy, na snížení úzkosti…Ten, kdo studuje obory zaměřené na člověka, ať už je to sociologie, medicína nebo právě psychologie, už se na lidi dívá trochu jinak.“ 

Roman přiznává, že studium psychologie je náročné. Bez podpory dvojčete, bratra Michala, který studuje farmakologii, by to bylo ještě o něco náročnější. 

„Psychologie je věda strašně komplexní, zaměřuje se na člověka v jakékoliv situaci, při různých problémech. Ten, kdo chce být psychologem, tedy chce mít alespoň magisterský obor z psychologie, musí mít povědomí o všech disciplínách, jak aplikovaných, tak teoretických. Z aplikovaných je to například poradenská psychologie, klinická psychologie, psychopatologie, pedagogická psychologie, forenzní psychologie, atd. Já bych se chtěl zaměřit na klinickou psychologii a na psychopatologii. Myslím si, že klinických psychologů je dnes nedostatek, je po nich opravdu velká poptávka. Obor je hodně spjat se zdravotnictvím. Když vidíte nemocného člověka a chcete mu pomoct, a pak vidíte pozitivní výsledek své práce – to je to nejlepší, co psychologa může v profesní dráze potkat.“ 

Autor:  Rena Horvátová
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace