Romské ženy doma, ve škole, v práci

Podle zmocněnkyně vlády pro lidská práva Moniky Šimůnkové čelí Romky například na trhu práce hned několikanásobné diskriminaci – jako ženy a jako členky etnické menšiny. Zároveň jsou ale právě ženy hybatelkami změn v rámci romských rodin i celé komunity. Kudy ven z bludného kruhu sociálního vyloučení? Jaké jsou priority vlády pro tuto oblast? Jaká data u nás chybí? Poslechněte si rozhovor s Monikou Šimůnkovou.

Romské ženy v souvislosti se snahou dosáhnout vyššího vzdělání nebo najít si práci často narážejí na nepochopení už ve vlastních domovech – jejich partneři můžou podobné tendence vnímat jako ohrožení svého postavení v patriarchálním modelu nukleární rodiny. Poslechněte si příběh Ivety Kokyové, která se po sedmnácti letech péče o děti a domácnost vypracovala na terénní sociální pracovnici. Její manžel ale říká, že se z ní stala „gádžovka“.

Olga Fečová je nepřehlédnutelná osobnost. Temperamentní a vitální sedmdesátnice je koordinátorkou programu na podporu zaměstnanosti romských žen ve Středočeském kraji. Zároveň pracuje dvanáct let jako asistentka pedagoga na ZŠ Boleslavova, fakultní škole Pedagogické fakulty UK. Poslechněte si, co tuto inspirativní ženu ze slavného muzikantského rodu motivovalo k tomu, že si v šedesáti letech udělala řidičský průkaz a v pětašedesáti odmaturovala.

Ze semináře Romské ženy|foto: Robert Candra

Královéhradecké o. s. Salinger už patnáct let poskytuje mladým lidem podporu v začleňování do společnosti. Sdružení se nevěnuje primárně romské komunitě, ale i ta tvoří část její klientely. Například při tzv. sanaci rodin se pracovníci a pracovnice sdružení setkávají s řadou situací, jejichž řešení je pro ně představuje nelehká etická dilemata. Co řeší terénní pracovnice, pokud narazí třeba na projevy domácího násilí? A má se vůbec do takových intervencí pouštět? Poslechněte si některé zkušenosti Radky Janebové.