Romské ženy: Špatně placené, rasově diskriminované, ale přesto silné

Tak charakterizuje typickou romskou ženu průzkum, který provedl tým fakulty Humanitních studií Univerzity Karlovy.Jeho vypracování zadala nevládní organizace Slovo 21.

Jedna z jejích koordinátorů Martina Horváthová v našem vysílání výsledky průzkumu shrnula takto: „Potvrdily, co jsme předpokládali. Nikdy mě ale nepřestane překvapovat, jak jsou romské ženy ve své nezáviděníhodné situaci silné.“

Cílem zadání bylopopsat pozici romské ženy ve společnosti tak, aby organizace mohla oslovit zákonodárce a ty, kteří jsou schopni situaci Romek změnit, vysvětlila koordinátorka.

Data se sbírala nejen průzkumem, ale i v diskuzních skupinách. „Zde jsme zjistili,že Romky odevzdané osudu nejsou, i když mnohé z nich žijí ve špatných podmínkách. Často zaznívalo, že se rády budou vzdělávat, rekvalifikovat a hledat zaměstnání.“

Podle Horváthové ale právě v této oblasti potřebují romské ženy pomoc nebo zásah ze strany státu. „Jde o to, že ženy nemůžou najít jakékoli zaměstnání. Dokonce i na poziciu klízeček nebo pomocného personálu se setkávají s diskriminací.“

Organizace také připomíná Romům význam vzdělání. „S romskými matkami i otci a mluvíme tom, jak důležité je vzdělání jejich dětí, a jak mohou chránit právo dětí na kvalitní vzdělání.“

„Náš jeden workshop samozřejmě nezmění Romům život, ale může to být impuls, který je bude motivovat, že začnou nějakou změnu,“ shrnula Martina Horváthová.