Ze života Romů25. listopadu  2017 v 20:05  

Slovensko: Lucia Nicholsonová o reformách pro romské osady

Lucia Ďuriš Nicholsonová - Foto:  Armi233,  CC BY-SA 4.0

Lucia Ďuriš NicholsonováFoto:  Armi233, CC BY-SA 4.0

Místopředsedkyně Národní rady Slovenské republiky a poslankyně za opoziční stranu Svoboda a solidarita Lucia Ďuriš Nicholsonová se romské otázce věnuje více jak 10 let. Minulý týden představila svůj návrh reformy, která se týká romských osad. Na Slovensku jich je podle údajů z roku 2013 celkem 233 a žije v nich 74 tisíc lidí. Romských ghett na okrajích obcí je 324 a žije v nich 100 tisíc obyvatel. Podmínky jsou v nich podobné jako v osadách.

Lucia Nicholsonová připravila podle svých slov reformu, která je pro ty lidi z romských osad, kteří chtějí se svými životy něco udělat a vykročit vlastním přičiněním z chudoby chatrče a získat perspektivu normálního života: 

„První velká změna, kterou navrhujeme, se týká zmocněnců, což jsou z našeho pohledu jen takové politické figurky bez jakýchkoliv kompetencí, které nedokáží danou situaci změnit. My navrhujeme zřídit samostatné ministerstvo i s ministrem, které by ostatní ministři brali vážně.“ 

Tří bodový systém 

Návrh reformy se opírá o tři základní body. Jednak princip zásluhovosti v systému pomoci v hmotné nouzi, který by byl nastaven tak, aby lidé nemohli zneužívat sociální dávky. Dalším principem je zaměstnávání dospělých. Reforma počítá s tím, že stát bude podporovat aktivní obyvatele vyloučených lokalit. Podle autorky návrhu reformy by měl stát nastavit takovou motivaci, aby se lidem z osad vyplatilo pracovat a být aktivní. Posledním principem je dát dětem z osad vzdělání a neumisťovat je paušálně do zvláštních škol, ze kterých nemají žádné uplatnění na trhu práce. 

Děti perou prádlo v romské osadě Pätoracké v obci Rudňany na Slovensku - Foto: Jana Šustová

Děti perou prádlo v romské osadě Pätoracké v obci Rudňany na SlovenskuFoto: Jana Šustová

„Souvisí s tím řada věcí. Třeba nejde udělat reformu vzdělávání dětí z osad. My se jim potřebujeme začít věnovat od narození. Řešíme to přes centra včasné intervence. Navrhujeme povinné školky. Předpokládáme, že jakmile se dětem budeme věnovat od narození, přijdou i do školy připravené, ale musí tam mít svoje asistenty. Navíc chceme děti motivovat, aby na školách zůstávaly co nejdéle, aby studovaly na středních odborných školách. Navrhujeme dát ekvivalent toho nejvyššího aktivačního příspěvku na úrovni kolem 120 Eur, když dítě po ukončení povinné školní docházky zůstane na škole.“ 

V osadách jsou chatrče bez záchodů, vody i elektřiny. Návrh reformy popisuje změny i v této oblasti. 

„Co se bydlení týče, necháváme všechno na aktivitě rodiny nebo jednotlivce. Chceme prosadit E-pay karty – tj. bezhotovostního vyplácení sociálních dávek přes účet vázaný na jednotlivce, což by vyřešilo mnohé. My potom dokážeme přimět banky, aby lidem ze sociálně vyloučených lokalit poskytovaly mikroúvěry. Banka pak má stoprocentní jistotu, že se jí peníze vrátí zpět tím, že dáme trvalý příkaz a z peněz, které budou lidé dostávat od státu nebo z trhu práce a budou tím měsíčně úvěr splácet.“ 

Sporná témata 

Na Slovensku vzbudil návrh reformy romských osad u odborníků zájem. Současný zmocněnec vlády pro romské komunity Ábel Ravasz je k němu nanejvýš kritický: 

„Vnímám to jako stranickou strategii strany Svoboda a solidarita. Bohužel nereflektuje přímo na to, co se děje v terénu, nereflektuje na současné státní politiky Slovenska. Samozřejmě kdybych chtěl vybrat konkrétní opatření, které se mi tam nelíbí, tak jsou to kroky, které považuji za nevkusné anebo nepotřebné – například sterilizace romských žen. Jsou tam i návrhy nedomyšlené, například zřídit ministerstvo pro integraci Romů. Kroky, které naopak považuji za plodné, jsou třeba podpora povinné předškolní výchovy apod.“ 

Na téma sterilizace v návrhu reformy pokračuje ještě Lucia Nicholsonová: 

„Ženy v osadách dnes rodí 8 až 10 dětí, o které se nedokáží postarat. Je to důsledek toho, že se před neplánovaným těhotenstvím nemají jak chránit. Já jsem toto konkrétní opatření, které navrhujeme, konzultovala přímo s nimi. Ptala jsem se jich, jestli by využily možnost dobrovolné a bezplatné sterilizace a jednoznačně odpověděly, že určitě ano, jen by o tom nesměl vědět muž a nesměly by za to platit, protože jednoduše nemají 500 či 600 Euro, aby si nechaly udělat takovýto zákrok.“ 

Autor:  Tatiana Čabáková  (tač)
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice


Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace