Ze života Romů13. ledna  2018 v 20:05  

Trh s chudobou: Pronajímatele nově hlídá změna v zákoně o státní sociální podpoře

Majitelé bytů musí nově pravidelně dokládat tzv. normativní náklady - Foto:  pixabay.com

Majitelé bytů musí nově pravidelně dokládat tzv. normativní nákladyFoto:  pixabay.com

Majitelům ubytoven končí žně. Vydělávat na lidech, kteří žijí v mnohdy nedůstojných podmínkách hromadných ubikací, už nebude tak snadné jako dosud. U doplatku na bydlení - nejzneužívanější dávky v Česku - se mění pravidla. O změnách v zákoně hovořil s Alenou Zieglerovou z vládní Agentury pro sociální začleňování redaktor Gerhard Hadi:

Změny v zákoně o státní sociální podpoře mají potlačit byznys s chudobou ze strany poskytovatelů bydlení. Stává se totiž, že lidé, kteří mají právní titul, tzn., že jsou vlastníky bytů, jsou v družstevním bydlení nebo jsou v nájmu a dosáhnou na příspěvek ze zákona o státní sociální podpoře, v podstatě využívají možnosti nechat bydlet ve svém bytě chudší rodinu, která by jinak na byt nedosáhla. 

„Dosud se dalo zneužívat nadhodnocených částek při platbě elektřiny či dalších služeb, protože se vlastně přestřelila ta zálohová platba a nikdy se nezaúčtovala. Lidé tedy platili víc, než byly náklady na bydlení. Této kličky se (majitelé) chytaly. Byznys s chudobou se neděje jen u těch ‚zlých‘ ubytovatelů, kteří mají deset, patnáct bytů, ale i takových, kteří si chtějí svůj byt ponechat proto, aby jim vydělával. A to je teď znemožněno.“ 

Jak je to tedy s normativními náklady? 

„Normativní náklady se měnily každý rok, ale změny se netýkaly nákladů na elektřinu – na svícení na chodbě, na výtah, na služby spojené s bydlením. Ty normativním nákladům dosud unikaly. Normativní náklady určují strop nejvyšší možné dávky příspěvku na bydlení, ale i doplatku na bydlení, jenom na nájemné nebo ekvivalent nájemného, tedy různé platby do společného jmění vlastníků bytových jednotek. To tedy dosud bylo mimo normativní náklady a bylo to neomezeno. Omezením byly skutečné výdaje, zaznamenané v nějaké faktuře, které ale mohly být vysoké, právě když se platily zálohově. Zálohu si můžete nastavit třeba na deset tisíc, přitom jen tisíc korun za elektřinu měsíčně už je docela nadsazená záloha. Skutečné výdaje mohou být třeba pět set korun. Každý měsíc zbude pětistovka, která se vlastně tváří jako záloha. V zákoně je teď nově určeno, že minimálně jednou za rok se pro úřad práce ukáže, jaké byly skutečné náklady. V případě zmíněném výše by se zbylých šest tisíc ‚záloh‘ navíc muselo vrátit.“ 

Takže se změnilo nadsazování částek za energie a za služby spojené s bydlením. Co to tedy pro uživatele bytových jednotek znamená? Mění se pro ně něco konkrétně? 

„Pro uživatele se nic k lepšímu ani k horšímu nemění. Tento člověk nemá žádný zájem na tom platit nepřiměřeně vysoké zálohy, zbytečně platit za bydlení víc než musí. Změna cílí na lidi, kteří v těchto bytech nebydlí, jen ho vlastní. Vpodnájmu ale mají chudší rodinu, která nedosáhne na nic jiného než na podnájemní vztah. Nově je vlastníkovi znemožněno nadsadit zálohové platby a třeba si je potom ponechat. Nejméně jednou za rok se úřad práce dozví, jaké byly skutečné náklady. Jde vlastně o krok ke spravedlnosti i pro ty chudší lidi, co jsou v podnájmu a dosud byli závislí na tom, jak si to vlastník nastaví. Teď budou mít jistotu, že dávky půjdou jen na to, co skutečně měly zaplatit. I oni budou platit jenom tu ‚pětistovku‘ za elektřinu a ne tisíc korun.“ 

Autor:  Gerhard Hadi
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice