Ze života Romů5. února  2019 v 08:00  

Ve slovenském Čirči staví Romové vlastní domky

Romská osada na Slovensku, ilustrační foto - Foto: Jana Šustová

Romská osada na Slovensku, ilustrační fotoFoto: Jana Šustová

Na Slovensku se nachází asi 45 obcí, ve kterých post starosty zastává Rom. Jaké jsou na Slovensku tendence v přístupu zkvalitnění bydlení? Úspěšné příklady z praxe s romskými zastupiteli projednává zmocněnec pro romské komunity Ábel Rávasz.

Čirč je vesnice, ve které spolu spolupracují tři různá etnika - Slováci, Rusíni a Romové. Trvalo skoro dva roky, než se vedení obce vypořádalo s pozemky pod romskou osadou. Nyní jsou všechny v jejím vlastnictví. Samospráva je pronajímá obyvatelům, kteří musí podle slov starosty Michala Didika dodržovat mimo placení nájmu za pozemky a obecní daně i další podmínky. 

„Další povinností je školní docházka, aktivní zapojování se do obecních, církevních, sportovních a kulturních aktivit, atd.“ 

Pozemky ve vlastnictví obce zabraňují případnému budování černých staveb v osadě. Pokud by nyní chtěl někdo stavět, musí postupovat podle stavebního zákona: 

„Stavět se dá i bez pomoci státu. Pokud máte vypořádané pozemky, můžete čerpat finance z fondů, může se s tím pracovat. Jen samá pozitiva.“ 

Malý rodinný domek, rozlohou nepřesahující 25 m2, si svépomocí postavil i Martin Miko: 

„Domek má jednu malou místnost a malou koupelnu, chodbu.“ 

Materiál na stavbu domu si Martin musel obstarat sám. Více jeho matka, Růžena Miková: 

„Na svého syna jsem hrdá! Vydělává si sám, pracuje v Bratislavě a tam si také na domek vydělal.“ 

Obyvatelé obce Čirč tvrdí, že když si Romové staví sami, budou si příbytků více vážit a nezničí je. V osadě žije okolo 250 Romů, mezi kterými přibývá zájemců o legální bydlení. Další stavitel domu, Miroslav Miko: 

„Jsme za to rádi. Pokud si člověk umí vydělat, může si teď sám postavit.“ 

Podle vládního zmocněnce pro romské komunity Ábela Rávasze je potřeba vypořádat pozemky i v dalších obcích. V nich může být nápomocný právě jeho úřad: 

„Když se člověk vzbudí v pořádné bytovce, byť i nižšího standartu, stejně s větší pravděpodobností půjde do školky, do školy, do zaměstnání.“ 

Petice proti bytovce 

I samospráva obce Rožkovany několik let pracovala na zlepšení bydlení Romů ve snaze dostat je z chatrčí. Chtěli postavit bytovku, proti návrhu ale vznikla petice. Téměř 100 Romů žije v otřesných podmínkách bez infrastruktury. 

„Máme pět dětí. Kam je mám dát spát?“ 

„Není tu voda, hygiena žádná…“ 

„Úplně jedno, co by postavili, hlavně že by bylo alespoň něco.“ 

Přibližně polovina obyvatel obce nesouhlasí s výstavbou bytovky pro Romy. Chtěli by, aby měli vlastní domy. Vysvětluje člen petičního výboru Pavel Porenba: 

„Chtějí si koupit malé pozemky a stavět si domky. Jsou zruční, šikovní, umí stavět, kopat, proto si myslím, že je to reálné. Jednoduché, laciné a rychlé řešení.“ 

Starostka Rožkovan Beáta Kolárová ale tvrdí, že osadníci nemají dostatek finančních prostředků na výstavbu vlastních domů. Problematický je i terén. 

„Charakter pozemku a jeho rozloha a hlavně počet romských domácností, které bychom potřebovali vyřešit, by zřejmě kapacitně neumožňoval tento způsob řešení.“ 

Koncem minulého roku úřad vládního zmocněnce pro romské komunity spustil projekt tzv. přestupního bydlení. Obce a neziskové organizace se mohou ucházet o zdroje na vybudování vícestupňových systémů bydlení. 

Autor:  Miroslav Strelec  (mst)
Pořad: O Roma vakeren  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: sobota 20:05  |  Délka pořadu: 55 minut  
 

Nové články v rubrice