„Milostivá slečno, děkuji vám za lichotivé pozvání a za ochotu představiti mne panu Maeterlinckovi. Ale omluvte mne okolností, že se nepokládám za osobu, jež by pana Maeterlincka nějak zajímala, a pak mám hrůzu urážeti sluch básníkův svou hanebnou výslovností. Doufám, že se na mne nebudete horšiti a že mi zachováte přízeň, jíž si tolik vážím,“ psal 20. ledna roku 1903 Jiří Karásek ze Lvovic Marii Kalašové, nejvýznamnější české překladatelce belgického dramatika, esejisty a básníka Maurice Maeterlincka.

Tříaktovou operu s epilogem Nos zkomponoval Dmitrij Šostakovič na návrh svého přítele, režiséra Vsevoloda Mejercholda v letech 1927 až 1928. Gogolova satirická povídka poskytla dostatek inspirace k břitké grotesce, s jejímž obsahem výborně ladilo svižné, chytré hudební zpracování.

Ve čtvrtém ročníku vysoké školy se Drahoslavě Kabátové narodila těžce postižená dcera, která dva dny po porodu zemřela. Své první dítě nikdy nesevřela v náručí, nedala mu jméno, nemělo pohřeb, nerozloučila se s ním. Předlistopadový zdravotnický personál doufal, že tak mladou ženu uchrání od bolesti a smutku. Namísto toho pomohl zakořenit trauma, se kterým se Drahoslava Kabátová vyrovnává dodneška. Protože se nemohla postarat o vlastní postižené dítě, našla smysl života v péči o děti v Jedličkově ústavu a brzy získala pocit, že je na svém místě a dělá, co má dělat.

Hudební publicista Jiří Černý o ní napsal, že krátký život té dívky by mohl vydat na novelu. Ale musel by ji prý napsat některý ze Zweigů nebo alespoň Arnošt Lustig. Řeč je o dívce, které bylo něco přes 20 let, když ohromila – svým talentem a skoro až neuvěřitelným charismatem – nejenom příznivce, ale hlavně znalce folkové hudby. Jako by přišla odněkud z neznáma. Okamžitě si podmanila své okolí. Jmenovala se Pavlína Braunová a koncem 80. let minulého století působila ve folkové hudební skupině Minnesengři z Českých Budějovic. Zazářila a pak – zmizela.

Vltavské Studio Live vysílané z Brna připomene 90. výročí vzniku tamní konzervatoře. Založil ji Leoš Janáček, z jehož varhanické školy se tento velký hudební ústav vyvinul. Dnes má na 350 studentů a asi 120 pedagogů. V čele školy stáli i mnozí hudební skladatelé - například Jan Kunc, Zdeněk Blažek či Evžen Zámečník.