Etiopská přehrada: první krok k vyřešení afrického sporu
Je alespoň jedna krize zažehnána? Egypt, Etiopie a Súdán podepsaly v Chartúmu prohlášení o ochotě vyřešit vleklý spor o etiopskou přehradu na Nilu.
Trvá už čtyři roky, neboť Egypt a Súdán se obávají, že projekt omezí přítok vody na jejich území, píše jordánský server Al-Bawaba.
Egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí při podpisu deklarace vyjádřil naději, že všechny tři země budou spolupracovat, a ne se hádat a škodit si.
Zúčastněné strany chtějí stanovit objem vody v etiopské přehradě a technologii plnění hlavního rezervoáru tak, aby projekt nepoškozoval zájmy žádné z dotčených zemí. Etiopie buduje přehradu kvůli výrobě elektřiny.
Sísí byl v Chartúmu na jednání o sporné stavbě už pojedenácté. Všechny tři státy se dohodly, že zadají vypracování studie mezinárodní firmě, která zjistí, jaký dopad bude etiopská stavba mít na přítok vody v zemích po proudu Nilu.
Jakmile bude studie hotová, mohou podle Sísího podepsat konečnou smlouvu.
V úterý Sísí jednal s etiopskými představiteli v Addis Abebě a požádal tamější parlament o oficiální uznání egyptského práva na podíl vody z Nilu výměnou za podporu Káhiry tomuto ambicióznímu projektu.
Je totiž možné, že všechny tři země se budou na provozu etiopské elektrárny podílet. Kdyby však studie ukázala, že přehrada státy po proudu poškodí, bude Etiopie muset projekt změnit.
Přehrada s názvem Velká renesance vyjde na čtyři a čtvrt miliardy dolarů a bude mít výkon 6000 megawattů. Až bude v roce 2017 dokončena, bude to největší přehrada v Africe.
Dohoda o řešení čtyřletého sporu přichází v okamžiku, kdy 40 % stavby už stojí, připomíná Al-Bawaba.
Experti jsou v názoru na společnou deklaraci rozděleni. Podle některých zatím vůbec nic neřeší, jen vyjadřuje ochotu spolupracovat. Napětí mezi Egyptem a Etiopií bylo dlouho vyhrocené a teď se zmírnilo.
Prohlášení tří zemí zaručuje, že voda z etiopské přehrady se bude používat pouze k výrobě elektřiny, a nikoli k zemědělským účelům, což by spotřebovalo větší množství.
Podle kritiků deklarace však může budoucí dohoda na tomto základě Egyptu značně uškodit, protože by anulovala dohodu OSN o rozdělení vodních zdrojů z let 1979 a 1959.
Ta starší stanoví, že Egypt má nárok na 55,5 miliardy kubíků vody z Nilu ročně, cituje názory expertů Al-Bawaba.
Podle amerického listu Wall Street Journal je deklarace rozhodně krokem vpřed, protože svržený islamistický prezident Muhammad Mursí hrozil Etiopii v červnu 2013 válkou, jestli přehradu postaví. Prohlásil tehdy, že jestli Egypt „dostane o jedinou kapku vody méně, zaplatí za ni Etiopané krví“.
Sísí však zvolil smířlivější tón a Súdán dělal oběma zemím prostředníka sporu. Deník nicméně připomíná, že egyptský prezident má zatím k nadšení z etiopských plánů daleko.
Podle dohody z roku 1929, kterou podepsala i Británie, bývalá koloniální mocnost v Súdánu a Egyptě, mohou tyto dvě země využít 90 % vody Nilu.
Problém je však v tom, že na jeho přítocích, Bílém Nilu, jenž protéká Ugandou, a Modrém Nilu, který pramení v Etiopii, závisí přežití více než 100 milionů lidí v 11 zemích afrického kontinentu.
O změnu dohody z roku 1929 proto už 16 let usiluje řada afrických zemí, včetně Ugandy, Tanzánie nebo Rwandy, ale Egypt jakoukoli změnu zásadně odmítá, připomíná Wall Street Journal.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
