Afrika30. března  2015  

Etiopská přehrada: první krok k vyřešení afrického sporu

Počátek Modrého Nilu jeho výtokem z jezera Tana (Amharsko, Etiopie) - Foto: Ondřej  Žváček, GNU General Public License, verze 1.2

Počátek Modrého Nilu jeho výtokem z jezera Tana (Amharsko, Etiopie)Foto: Ondřej Žváček, GNU General Public License, verze 1.2

Je alespoň jedna krize zažehnána? Egypt, Etiopie a Súdán podepsaly v Chartúmu prohlášení o ochotě vyřešit vleklý spor o etiopskou přehradu na Nilu.

Trvá už čtyři roky, neboť Egypt a Súdán se obávají, že projekt omezí přítok vody na jejich území, píše jordánský server Al-Bawaba

Egyptský prezident Abd al-Fattáh Sísí při podpisu deklarace vyjádřil naději, že všechny tři země budou spolupracovat, a ne se hádat a škodit si. 

Zúčastněné strany chtějí stanovit objem vody v etiopské přehradě a technologii plnění hlavního rezervoáru tak, aby projekt nepoškozoval zájmy žádné z dotčených zemí. Etiopie buduje přehradu kvůli výrobě elektřiny. 

Sísí byl v Chartúmu na jednání o sporné stavbě už pojedenácté. Všechny tři státy se dohodly, že zadají vypracování studie mezinárodní firmě, která zjistí, jaký dopad bude etiopská stavba mít na přítok vody v zemích po proudu Nilu. 

Čtěte také: Spory o Nil končí. Egypt, Etiopie a Súdán se dohodly na jeho využívání

Jakmile bude studie hotová, mohou podle Sísího podepsat konečnou smlouvu. 

V úterý Sísí jednal s etiopskými představiteli v Addis Abebě a požádal tamější parlament o oficiální uznání egyptského práva na podíl vody z Nilu výměnou za podporu Káhiry tomuto ambicióznímu projektu. 

Etiopie - plánovaná přehrada s elektrárnou - Foto:  Český rozhlas

Je totiž možné, že všechny tři země se budou na provozu etiopské elektrárny podílet. Kdyby však studie ukázala, že přehrada státy po proudu poškodí, bude Etiopie muset projekt změnit. 

Přehrada s názvem Velká renesance vyjde na čtyři a čtvrt miliardy dolarů a bude mít výkon 6000 megawattů. Až bude v roce 2017 dokončena, bude to největší přehrada v Africe. 

Dohoda o řešení čtyřletého sporu přichází v okamžiku, kdy 40 % stavby už stojí, připomíná Al-Bawaba. 

Experti jsou v názoru na společnou deklaraci rozděleni. Podle některých zatím vůbec nic neřeší, jen vyjadřuje ochotu spolupracovat. Napětí mezi Egyptem a Etiopií bylo dlouho vyhrocené a teď se zmírnilo. 

Prohlášení tří zemí zaručuje, že voda z etiopské přehrady se bude používat pouze k výrobě elektřiny, a nikoli k zemědělským účelům, což by spotřebovalo větší množství. 

Čtěte také: Egypt se obává etiopské přehrady, Etiopané ale pokračují ve výstavbě

Podle kritiků deklarace však může budoucí dohoda na tomto základě Egyptu značně uškodit, protože by anulovala dohodu OSN o rozdělení vodních zdrojů z let 1979 a 1959. 

Delta Nilu na satelitním snímku - Foto:  NASA/GSFC,  public domain

Delta Nilu na satelitním snímkuFoto:  NASA/GSFC, public domain

Ta starší stanoví, že Egypt má nárok na 55,5 miliardy kubíků vody z Nilu ročně, cituje názory expertů Al-Bawaba. 

Podle amerického listu Wall Street Journal je deklarace rozhodně krokem vpřed, protože svržený islamistický prezident Muhammad Mursí hrozil Etiopii v červnu 2013 válkou, jestli přehradu postaví. Prohlásil tehdy, že jestli Egypt „dostane o jedinou kapku vody méně, zaplatí za ni Etiopané krví“. 

Sísí však zvolil smířlivější tón a Súdán dělal oběma zemím prostředníka sporu. Deník nicméně připomíná, že egyptský prezident má zatím k nadšení z etiopských plánů daleko. 

Podle dohody z roku 1929, kterou podepsala i Británie, bývalá koloniální mocnost v Súdánu a Egyptě, mohou tyto dvě země využít 90 % vody Nilu. 

Problém je však v tom, že na jeho přítocích, Bílém Nilu, jenž protéká Ugandou, a Modrém Nilu, který pramení v Etiopii, závisí přežití více než 100 milionů lidí v 11 zemích afrického kontinentu. 

 

Psychologické testy pilotů, osvobození dvou Češek, které strávily 2 roky v zajetí v Pákistánu. Podrobnosti o ofenzivě irácké armády u Tikrítu, protiteroristických opatřeních ve Francii a pozitivním vývoji v jednom africkém sporu. Vybrala Gita Zbavitelová.

Vložit na svůj web

O změnu dohody z roku 1929 proto už 16 let usiluje řada afrických zemí, včetně Ugandy, Tanzánie nebo Rwandy, ale Egypt jakoukoli změnu zásadně odmítá, připomíná Wall Street Journal. 

Zpracováno ze zahraničního tisku. 

Pořad: Svět ve 20 minutách  |  Stanice: ČRo Plus
Čas vysílání: pondělí-pátek 19:10; sobota a neděle 14:10 (repríza 06:07)  |  Délka pořadu: 20 minut  
 

Nové články v rubrice

Podmínky užití | English
© 1997-2020 Český rozhlas