Nosorožcům se v Ol Pejetě daří

Samice FatuFoto: Dana Holečková, Zoo Dvůr Králové

Ol Pejeta se v minulých dnech stala místem pracovního jednání výboru, který řídí projekt na záchranu severního bílého nosorožce Poslední šance na přežití. Schůzky se pochopitelně zúčastnila i ředitelka Zoo Dvůr Králové Dana Holečková.

„Dojmy z Keni jsou úžasné, zvířata se výborně adaptovala, daří se jim a z toho mám velkou radost,“ řekla Holečková. Z afrického kontinentu přivezla samé dobré zprávy. Nejpodstatnější je ta, že samice Fatu cykluje, což potvrzují pravidelně odebrané vzorky trusu. „Další vzorky jsme teď přivezli s sebou, tento týden budou poslány do odborné laboratoře ve Vídni a do čtrnácti dnů budeme mít výsledky,“ upřesnila ředitelka. 

Samec SuniFoto: Dana Holečková, Zoo Dvůr Králové

Ošetřovatelé, kteří neustále mají nosorožce v rezervaci pod dohledem, pozorovali sexuální zájem a nejpravděpodobněji i páření samice Fatu a samce Suniho. To je velmi dobrá zpráva a očekává se, že by tato skutečnost mohla přinést ovoce. Dvojice zůstává sama v 8 hektarovém výběhu a může se těšit na rozšíření svého výběhu a to o dalších asi 12 hektarů. Další dvojice českých nosorožců, tedy Nájin a Súdán, žijí na ploše 300 hektarů s dalšími samicemi jižní formy. Další pozitivní zprávou je páření samce Súdána se samicí jižní formy. „Jediné, co se zatím nedaří, je navození normálního cyklování u samice Nájin, nicméně ke značné změně její hormonální aktivity došlo již průkazně od dubna 2010, kdy byla oddělena od své dcery“, dodala Holečková. 

Samice NájinFoto: Dana Holečková, Zoo Dvůr Králové

V Keni trvá období sucha, v listopadu měl přijít očekáváný déšť, ale nestalo se tak, další období dešťů má nastat v březnu až dubnu. „Přesto nosorožci mají stále dost suché trávy a navíc ošetřovatelé je pravidelně přikrmují,“ doplnila Holečková. Fatu a Suni se každý den navečer vracejí asi na 1 hodinu do bomy, každý do své, kde dostávají seno, mrkev a granule. Súdán se vrací na své oblíbené místo na travnaté planině a samici Nájin většinou dohledají v buši. Pomáhá jim v tom vysílačka umístěná v jednom z rohů, aby i ona dostala porci žrádla a byla zkontrolována. Jakmile zaprší a vyroste nová tráva, bude krmná dávka postupně zmenšena. Ošetřovatelé všechny nosorožce při příležitosti odpoledního přikrmování mohou zkontrolovat a prohlédnout a odstranit případná klíšťata. 

Společně s Nájin a Sudánem je ve výběhu pět samic a dvě mláďata jižní formy a spousta dalších zvířat. „Soužití je velmi dobré, stejně jako podmínky pro život a rozmnožování, nosorožci potřebují však dostatek času, a my věříme, že se brzy dočkáme ještě lepších zpráv,“ dodala Holečková.